Navigace
Obsah
MNÍŠEK POD BRDY
Město Mníšek pod Brdy se nachází 27 km od Prahy na úpatí Brdského hřebene. Je tvořeno třemi katastrálními územími - Mníšek pod Brdy, Rymaně a Stříbrná Lhota.
K 1. 1. 2008 měl Mníšek pod Brdy 4 368 trvale hlášených obyvatel. Hromadnou dopravu zajišťují především autobusové linky pražské integrované dopravy č. 314, 317, 318, 320, 321, 448, 449 a 488, které odjíždějí od Smíchovského nádraží. Město leží i na železniční trase Praha - Dobříš (trať 210). Vlaková zastávka je od centra vzdálena cca 2 km.
Mníšek pod Brdy je přirozeným centrem turistického ruchu regionu. Především jsou zde dobré podmínky pro cykloturistiku, pěší turistiku a ve městě a okolí se nachází řada kulturních památek. Za zmínku stojí především státní zámek v Mníšku pod Brdy, barokní areál Skalka, kostel sv. Václava s farností na náměstí a hustá síť cyklotras a turistických stezek.
OD PRVNÍ ZMÍNKY O MNÍŠKU PO SOUČASNOST
Bohatá historie Mníšku je založena na výhodné poloze na kupecké Zlaté stezce, jež předurčovala jeho vývoj. Zprvu byl Mníšek trhovou vsí, později neopevněným městečkem s královským hrádkem.
V polovině 14. století je Mníšek v listině "Maiestas Carolina" Karla IV.
uváděn jako královské zboží. Tím však nebyl dlouho - od 14. století se na něm za úplatu střídají tzv. manové - z nich za nejvýznamnějšího je považován Jan z Lestkova.
Koncem 15. století se na Mníšku usazuje rod Mitroviců, již jako jeho majitelé. Ti jsou držiteli panství až do konce třicetileté války. Švédy zničený Mníšek kupuje v r. 1655 bohatý koželuh Servác Engel z Engelsflussu, který na sutinách staví nové městečko a rozsáhlý zámek ve slohu pozdní nizozemské renesance. Jeho syn Servác Ignác staví na Hřebenech nad Mníškem poutní kostelík sv. Maří Magdalény. V důsledku vymírání mužských potomků se pak na panství střídají Unwertové (z jejich doby je nový kostel sv. Václava na mníšeckém náměstí), Pachtové z Rájova, Schirndingové a naposled rakouští Kastové, jimž byl celý majetek pro jejich postoj v době nacistické okupace r.1945 konfiskován.
V padesátých letech bylo postaveno tzv. staré sídliště, později nové panelové sídliště u školy. Město má základní školu pro cca 500 dětí, dvě mateřské školky, zdravotní středisko, veřejnou knihovnu, kulturní středisko a kino (tč. mimo provoz). V souladu s územním plánem se uskutečňuje výstavba rodinných domků i transformace objektů určených k rekreaci na stálé bydlení. Největším zaměstnavatelem ve městě jsou Kovohutě Mníšek (KOM) a další společnosti sídlící v tomto průmyslovém areálu. Postupnou realizací ekologických opatření dochází k omezení škodlivých vlivů průmyslových výrob na životní prostředí ve městě a jeho okolí. Velká část obyvatel Mníšku dojíždí za prací do Prahy.
BAROKNÍ AREÁL SKALKA
První stavbou na skalnaté vyvýšenině nad Mníškem byl kostelík sv. Maří Magdalény, vybudovaný v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Stavební dozor měli Jan Rektoris a Benedikt Spinner z Mníšku. Vzorem pro vybudování kostelíka byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností těchto staveb jsou vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni. Původní podlaha byla dlážděna oblázky z nedaleké řeky Berounky.
V roce 1694 byly dokončeny další významné stavby Kryštofa Dienzenhofera - klášter nedaleko od kostelíka a na samém vrcholu Skalky poustevna, obě určené pro benediktinské mnichy.
Od r. 1762 až do konce 2. světové války působil na Skalce řád františkánů. Mezi superiory vynikl P. Vincenc Lichtblau, známý numismatik evropského formátu. Skalka se záhy stala známým poutním místem, zejména po dokončení křížové cesty, kterou dala v 18. století zbudovat hraběnka Benedikta Čejková z Olbramovic. Kostelík i celý areál utrpěly necitlivým poddolováním Skalky v padesátých letech. S postupem těžby železné rudy se ve zdech kostelíka i ostatních staveb začaly objevovat trhliny a v okolním terénu propadliny. Ačkoli byl po 2. světové válce celý areál nákladně zrekonstruován, po 10 letech od rekonstrukce byl zdevastován a zcela opuštěn.
Některá umělecká díla byla naštěstí zachována - např. vzácný nástropní obraz sv. Maří Magdalény od Petra Brandla byl restaurátory sňat a přenesen do mníšeckého kostela sv. Václava. Po ukončení těžby v r. 1967 došlo postupně ke stabilizaci horninového masívu a to dalo šanci těm, kdo se snažili o obnovu kostelíka a celého areálu. Začátkem 80. let započaly rekonstrukční práce na kostelíku sv. Maří Magdalény a postupná obnova kapliček křížové cesty.
Výstavy a kulturní akce v areálu Skalka a fotografie z rekonstrukčních prací budov areálu do r. 2008 najdete po vstupu do starých webových stránek města:
KOSTELÍK SV. MAŘÍ MAGDALÉNY
V červenci 1993 byla před opraveným kostelíkem sloužena slavnostní mše konaná na památku 300 let od jeho vysvěcení. Mši sv. tehdy sloužil arcibiskup pražský Miloslav Vlk.
Ke Skalce má tento významný církevní hodnostář, v současné době kardinál, vřelý vztah a rád se sem vrací - nejen na každoroční červencovou mši pod širým nebem, ale i do bývalé poustevny, jež se po rekonstrukci stala jeho "občasným sídlem".
Kostelík je bohužel zatím opraven pouze zvenčí - na obnovu jeho interiéru dojde později.
V kostelíku jsou v letním období pořádány výstavy.
Zde naleznete vstup do starých webových stránek s dokumentací výstav do srpna 2008:
A zde výstavy od září 2008 po současnost:
KLÁŠTER SKALKA
Po listopadu 1989 dochází i k postupné obnově kláštera. V roce 1996 bylo stabilizováno dochované zdivo, resp. dozděny chybějící části a osazen nový krov. V červenci 1999 se v klášteře konaly první Dny otevřených dveří. V té době byl objekt již zastřešen, byly provedeny nové konstrukce stropů a v části budovy i podlahy. V dalších letech byla v budově osazena nová okna, provedeny elektrické rozvody a omítky v části budovy a v sále položena dlažba.
Později byla obnovena štuková výzdoba sálu a dřevěná podlaha v bývalé ložnici hraběnky Čejkové, kde je možno vidět rovněž fragmenty původní výzdoby stěn. Ve vstupní chodbě byla rovněž položena dlažba a do zrestaurovaných ostění byly zasazeny nové dveře do sálu.
V roce 2005 byla postupně obnovena vnější omítka včetně fabionů na všech zdech kláštera.
Na podzim 2006 byla dokončena celková oprava fasády nanesením závěrečné barevné vrstvy omítky. Na jaře 2008 byly vstupní dveře a dveře do místností ve vstupní chodbě nahrazeny replikami historických originálů, sál a chodba byly nově vymalovány.
O definitivním využití kláštera po úplném dokončení jeho rekonstrukce není dosud rozhodnuto. V současné době je sál od jara do podzimu využíván k pořádání výstav a občasných koncertů.
Zde naleznete vstup do starých webových stránek s dokumentací výstav do srpna 2008:
A zde výstavy od září 2008 po současnost:
KŘÍŽOVÁ CESTA
Pochází z let 1755-1762, z období, kdy na Skalce sídlila hraběnka Benedikta Čejková, tchyně hraběte z Unwertu. Ta dala kapličky křížové cesty, propojující poustevnu s kostelíkem, vybudovat.
V době dokončování oprav kostelíka sv. Maří Magdalény počátkem 90. let 20. století bylo započato i s obnovou kapliček křížové cesty.
Prázdné kapličky se staly inspirací výtvarnou soutěž, jejímž původním záměrem bylo uvést kapličky křížové cesty na Skalce do povědomí široké veřejnosti a později na tomto základě získat finanční prostředky, potřebné k definitivnímu vyzdobení kapliček. Soutěž podpořená finančně městem Mníšek pod Brdy a mníšeckou římskokatolickou farností byla vypisována opakovaně v letech 2001 až 2005 a vítězné práce byly vždy v kopiích umístěny do kapliček skalecké křížové cesty (současná výzdoba kapliček pochází z posledního ročníku soutěže). Fotografické reportáže z jednotlivých let soutěže naleznete po vstupu do starých webových stránek:
KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA
Je další významnou památkou Mníšku. Nachází se uprostřed hlavního náměstí F. X. Svobody a je obehnán masivní obvodovou zdí.Barokní kostel byl postaven v letech 1743-1756. Jeho zakladatelem byl Ignác Unwert a stavitelem pravděpodobně Kilián Dienzenhofer mladší.
Hlavní rokokový oltář z dílny Ignáce Platzera je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami světců bez obvyklého ústředního obrazu. Autorem nástropních fresek je Jan Václav Spitzer. Pod pozdně barokní kazatelnou je umístěno empírové sousoší Unwertů od Václava Prachnera.
V letech 1996-2000 došlo díky finanční sbírce "Kostel 2000" k opravě fasády kostela a obvodové zdi. Sbírka, v jejímž rámci se sešlo 205 099 Kč od mníšeckých i mimomníšeckých občanů, by samozřejmě na provedení opravy nestačila. Díky ní však město Mníšek obdrželo od MK ČR významný příspěvek na obnovu městské památkové zóny. S těmito finančními zdroji a s finančními prostředky církve a města Mníšku se opravu podařilo zdárně dokončit v roce 2000, jak bylo původním přáním těch, kdo finanční sbírku zorganizovali. Kostel má výbornou akustiku a díky spolupráci s farním úřadem se v něm několikrát do roka konají koncerty duchovní hudby - jeden z nich je vždy slavnostním zakončením tradiční červencové Skalecké pouti.
Fotodokumentaci koncertů v kostele do srpna 2008 najdete ve fotogalerii vstupem do starých webových stránek:
MNÍŠECKÝ ZÁMEK
Zámek v pozdně renesančním slohu byl postaven v letech 1656-1672 nákladem Serváce Engela z Engelsflussu na místě bývalého hrádku pánů Mitroviců.Hlavním stavitelem budovy byl Martin Rainer. Vnitřní fresková výzdoba je částečně dílem Fabiána Harovníka a zámeckou kapli zdobí nástěnný oltářní obraz od Karla Škréty.
Zámek byl dále upravován v 18. a na počátku 19. století a v letech 1910-11 restaurován arch. M. Blechou. Po 2. světové válce byla v zámku umístěna část státního archívu, budova byla majetkem ministerstva vnitra a nebyla přístupná veřejnosti. Po r. 2000 došlo k přemístění archívu, zámek přešel do rukou ministerstva kultury a správou byl pověřen Národní památkový ústav.
Rekonstrukce objektu dosud probíhá, obnovou prochází i zámecká zahrada. Její první zrekonstruovaná část byla slavnostně otevřena v červenci 2009.
Informace o zajímavých osobnostech spjatých s Mníškem pod Brdy - spisovateli a dramatiku F. X. Svobodovi, autorce Káji Maříka Marii Wagnerové-Černé (píšící pod pseudonymem Felix Háj), tiskaři a spisovateli Janu Šťastném (autoru legendárního Městečka pod Skalkou), historiku Ing. Miloši Veselém a dalších
naleznete v sekci HISTORIE starých webových stránek města - vstup přes odkaz ARCHIVNÍ STRÁNKY v pravém sloupci aktuálního webu města
