Aktuality - 96. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

Děkujeme všem, kteří přišli, vážíme si toho. Speciální díky patří Evě Jarolímkové a manželům Vodvářkovým. Na setkání zazněl text projevu T.G. Masaryka, který tehdejší prezident přednesl při prvních oslavách, v roce 1919. Část jeho projevu zveřejňujeme i zde:

Dne 28. října 1919, v první výroční den dokončení národní revoluce, vystoupil president Republiky československé, dr. T. G. Masaryk, před Národním shromážděním.
(Uvítán byl předsedou sboru, dr. Františkem Tomáškem a bouřlivým, dlouhotrvajícím potleskem)
Dnešní den zakončuje řadu památných dnů naší revoluce a politického vítězství; byl prohlášen za svátek národní a hodí se tudíž velmi dobře k vážným úvahám o nedávné minulosti a blízké budoucnosti. Mnoho bude se dnes vzpomínat našeho revolučního hnutí a sám mám po této schůzi zahájit viditelnou jeho historii; zde uskrovním se na stručnou úvahu.

Naše revoluce měla zvláštní ráz. Za hranicí spočívala v promyšlené a pilné propagandě a diplomatické práci; vedle toho zorganizovali jsme armádu a připojili jsme se k válčícím Spojencům, od nichž jsme byli uznáni za pravidelnou válečnou moc. Doma se pracovalo s naší strany bez krveprolití, třebaže habsburské Rakousko brutálně naše lidi věšelo, střílelo a všemožně potlačovalo. Je to jistě zvláštní revoluce - revoluce po výtce pracovní a právě tím v nejlepším slova smyslu demokratická; a tato revoluce zajistila nám vítězství. Vítězství veliké. Bylo často řečeno, že státy trvají, čím vznikají. Naše republika vznikla pravidelným bojem v poli a prací a prací naše republika se udrží; boj, doufám, nebude již potřebný. Přestáli jsme v poměrném klidu již jeden rok; fysiologové nám říkají, že prvý rok lidského života je pro trvání individua rozhodný. Snad smíme analogie užít také pro náš stát.

Ovšem - jest naším úkolem, politikou hodně promyšlenou naší republiku nejen udržet, nýbrž dokonale vybudovat. Budiž zdůrazněno se vší rozhodností, že náš nový stát, že republika a demokracie potřebují vedle svého administračního aparátu a armády také pevný mravní základ, bez mravních, bez charakterních jedinců, bez zdravých rodin, bez věrného přátelství, bez loajálnosti k různým společenským organisacím, jejichž jsme členy, bez solidnosti ve vší naší činnosti nemůže býti silné republiky.

Demokracie bez uznání mravní autority, autority zásad a povolaných osob, je nemožna. Dosáhli jsme samostatné republiky, protože jsme horoucně věřili ve své národní ideály, že jsme ve svém nitru uznávali a ctili něco svatého a že jsme měli důvěru v lidi a lid; a stejně udržíme si svoji republiku a demokracii, když budeme věřit ve své ideály, když uznáme to svaté a když budeme důvěřovat jeden v druhého.
...

Po jeho řeči, vzal si opět slovo předseda revolučního národního shromáždění, František Tomášek, mimochodem historik a žák TGM. Pravil:

Odevzdáme jim dílo své jistě s klidným vědomím vykonané povinnosti a nepochybujeme, že stejně jako Vy, i spravedlivý jejich soud práci naší uznání svého neodepře. Než zatím sluší ještě pracovati a pilně pracovati. Úkolů nás čeká celá řada. Dílo máme před sebou rozpracované.
Dnes se oddáváme slavnosti, ale již zítra zase s celou chutí pustíme se do práce ve vědomí, že jenom činorodá láska národu a vlasti pomůže. A myslím také, že nemůžeme ani lépe oslaviti výročí dne naší svobody, než když odtud vyjde nové odhodlání, aby se pustil každý ve svém oboru do práce, abychom každý jednotlivec a všichni dohromady přispěli tak ku prospěchu drahé naší republiky.

A jsem přesvědčen, že budu jednati po přání Vás všech, zakončím-li dnešní slavnostní naši schůzi provoláním zdaru i slávy naší svobodné republice a jejímu osvoboditeli a prvnímu presidentu: Buď jim sláva, sláva, sláva!