Navigace

Obsah

Stránka

Archiv

Jak při suchu ušetřit vodu oproti běžnému hospodaření v domácnostech


Mnoho lidí si dnes klade otázku, jak pro svoji zahradu zajistit alespoň minimální závlahu. S ohledem na zákaz používání vody z veřejných vodovodů pro zálivku trávníků apod. mnoho možností již nemáme. Ale přesto: vodu lze získat z rybníků. Pokud ale použijete technické zařízení na čerpání, například motorové čerpadlo, musíte mít povolení vodoprávního úřadu (MěÚ Černošice). Pokud si vodu tedy naberete do sudu kbelíkem, není povolení třeba, pro ostatní případy je nezbytné.

POZOR! S ohledem na minimální průtok vody v potocích v katastru Mníšku, Rymaně a Stříbrné Lhoty není vhodné brát vodu z potoků.

Pro zákaz vjezdu není možné brát vodu ze Zadního rybníka, pro pravděpodobné znečištění vody toxickými látkami není vhodný odběr ze Sýkorníku. Pro nízký stav vody nelze brát vodu z rybníčku pod Skalkou, z rybníčku na Skalce v křížové cestě atd.

Zálivku pitnou vodou či z rybníků ale můžeme nahradit různými opatřeními ve schraňování použité vody v domácnostech a různými pěstitelskými opatřeními v zahradě. Mnohdy to jsou zkušenosti našich prababiček.

V bytě:

  • nenechat zbytečně téci vodu, sprchování zkrátit na minimum;
  • ve vaně použít co nejméně vody – jen na omytí, ne „na plavání“;
  • myčky a pračky využívat zcela naplněné;
  • mytí nádobí a praní si rozdělit na jednotlivé dny v týdnu, aby se spotřeba vody rozprostřela stejnoměrně na celý týden;
  • nápoje chladit v ledničce, ne pod tekoucí vodou;
  • na WC při splachování používat zejména menší dávkování vody;
  • podle možností zastínit okna, a tím zlepšit tepelnou pohodu v bytě (lepší je clona před vnější stranou okna) a snížit tak potřebu ochlazení těla sprchováním apod.
     

V zahradě:

  • stanovit si priority, co je nutné zalévat, co lze jen přidržet při životě a co dokáže sucha přežít i bez naší pomoci;
  • v  zahradě kypřením přerušit kapiláry v půdě, kterými se voda z půdy vypařuje (obdoba podmítek strniště);
  • zalévat v podvečer, až se ochladí vzduch a co nejvíc na zem;
  • používat pomalou zálivku, aby se voda vsákla do půdy (např. pomalé vytékání vody ze sudů);
  • zalévat ob několik dní větší dávkou (jeden večer zalít, až půda zaschne, prokypřit, zase zalít za několik dní);
  • mulčováním chránit půdu před odparem (lze použít posečenou trávu, slámu, kůru, hobliny, kartonový papír, mulčovací fólie, jutu aj.);
  • využít použitou vodu z koupelen, například z vany, pokud je to technicky a fyzicky možné;
  • cenné rostliny stínit např. sítí z juty, větvemi jehličnanů, plachetkami, pergolou apod.;
  • okrasný trávník před suchým obdobím sekat na větší výšku, aby půda méně vysychala;
  • rozvést kapénkovou závlahu pro užitkovou i okrasnou zahradu;
     

S nedostatkem vody pro domácnost a zahradu se v našem regionu setkáváme několikrát během každé dekády. Proto je smysluplné investovat do krátko- až střednědobých opatření, a to především jímáním dešťové vody ze střech a zpevněných ploch do povrchových nádob (plastové sudy cca 100 litrů, nádrže cca 1 000 l (1 m3), které lze koupit jako vyřazené a vymyté).

U novostaveb či při rekonstrukcích doporučujeme investice do dlouhodobých opatření, jako jsou:

  • systém šedé vody (splachování WC vodou z pračky, myčky, umyvadel, vany a dřezu) – samostatným odpadem je voda svedena do nádrže na užitkovou vodu;
  • kompostovací toalety (moderní „suché“ záchody);
  • podzemní nádrže na dešťovou vodu - na 100 m2 u nás naprší asi 50-55 m3 vody za rok, tuto vodu lze použít na praní (je vhodnější než voda ze studní), pro WC, pro zahrady apod.

Komise pro životní prostředí


, 11. 8. 2015 Zobrazit méně
Archiv

Stránka