Územní plán ve Zpravodaji

Navigace

Obsah

Přehled příspěvků k tématu přípravy nového územního plánu otištěných ve Zpravodaji městečka pod Skalkou.

2015

Aktuální stav přípravy nového územního plánu

Za zpracovatele Ing. arch. Helena Stejskalová,
za komisi pro územní plánování a rozvoj města Jiří Zápal
Zpravodaj č. 242/říjen 2015, str. 5

Vážení občané,

rádi bychom Vás informovali o postupujících pracích na územním plánu Mníšku pod Brdy. V současné době ještě probíhá vyhodnocení došlých připomínek veřejnosti. Vzhledem k tomu, že jich byl podán značný počet, vyhodnocení trvá o něco déle, než jsme předpokládali. Některé
připomínky byly obsáhlé, týkaly se více problémů nebo lokalit. Celkově bylo v této fázi uplatněno přibližně 300 jednotlivých bodů. Prosíme o trpělivost, vyhodnocení všech připomínek bude součástí upraveného územního plánu, který bude opět zveřejněn na úřední desce. Vyhodno-
cení stanovisek dotčených orgánů (podávaných zároveň s Vašimi připomínkami) je již zpracováno, v některých případech došlo v dohadovacím řízení ke změně či upřesnění stanoviska. I vyhodnocení stanovisek bude zveřejněno v upraveném územním plánu.

V příspěvku Dany Dvořákové (níže) se seznámíte s jednotlivými fázemi tvorby územního plánu - nyní se tedy nacházíme v kroku č. 5. Po vyhodnocení připomínek (odhadem za 1 - 2 měsíce) zpracovatel územní plán upraví (během cca 14 dní) a město jej zveřejní. Pokud by zveřej-
nění mělo probíhat přes vánoční svátky nebo těsně před nimi, bude posunuto na leden.
Veřejné projednání se poté uskuteční ve všední den ve večerních hodinách – oznámeno bude veřejnou vyhláškou minimálně 30 dní předem. Zpracovatel zde územní plán představí, vysvětlí případné nejasnosti a zodpoví všechny dotazy. Od okamžiku zveřejnění na veřejném projednání a ještě 7 dní poté budete moci podat připomínky a námitky. Připomínky bude moci podat kdokoliv, námitky budou moci podat vlastníci pozemku přímo dotčení návrhem řešení, dále oprávněný investor (vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury) a zástupce veřejnosti (zjednodušeně zmocněnec alespoň jedné desetiny obyvatel - dle stavebního zákona). Námitky i připomínky se podávají písemně opět na Městský úřad Mníšek pod Brdy a musí v nich být uvedeno, kterého území se připomínka nebo námitka týká, v čem spočívá, Vaše jméno a podpis. Vše bude ještě podrobně uvedeno v oznámení o veřejném projednání.

Poté bude následovat vyhodnocení došlých stanovisek (dotčené orgány se vyjadřují také), námitek a připomínek. Budou zaslány k posouzení Krajskému úřadu Středočeského kraje a poté bude jejich vypořádání schváleno zastupitelstvem. Zpracovatel opět dle tohoto vyhodnocení územní plán upraví. Následně, pokud nebude nutné veřejné projednání opakovat, bude moci být územní plán vydán zastupitelstvem obce.

Závěrem bychom chtěli upozornit na některé nejasnosti, které se objevovaly ve Vašich připomínkách. V červnu 2014 se konala neformální beseda k rozpracovanému územnímu plánu. Nad rámec daný zákony bylo možné se k územnímu plánu vyjádřit. Nejednalo se ale o podávání
oficiálních připomínek, na což bylo několikrát při besedě poukázáno. Vaše reakce proto nebyly písemně vyhodnoceny ani zveřejněny, z kapacitních důvodů také nebylo možné každému individuálně odpovídat. Všechny Vaše reakce však byly zpracovateli územního plánu předány,
a pokud jim bylo možné vyhovět, byly do územního plánu zapracovány. Při společném jednání, které proběhlo na počátku letošního roku, a následně při veřejném projednání již budou Vaše připomínky a námitky vždy součástí odůvodnění územního plánu včetně vyhodnocení - tak, jak stanovuje platná legislativa.

Z kapacitních důvodů nemůžeme jednotlivě odpovídat na e-maily a dopisy, ve kterých průběžně zasíláte další komentáře a žádosti o vyjádření. Prosíme, vyčkejte na zveřejnění upraveného územního plánu a v případě nesouhlasu s jeho řešením podejte písemně připomínky či námitky v rámci veřejného projednání, které bude následovat. Děkujeme za pochopení a za to, že se na tvorbě nového územního plánu chcete podílet.

Jak je to s tím naším územním plánem (část IV.)

Dana Dvořáková, Komise pro územní plánování a rozvoj města
Zpravodaj č. 242/říjen 2015, str. 6

Proces pořizování územního plánu

Proces tvorby územního plánu může trvat i několik let. Zahrnuje několik kroků, které na sebe navazují.

1. Rozhodnutí o pořízení územního plánu

O pořízení nového územního plánu rozhodne zastupitelstvo, stejně jako o tom, kdo bude pořizovatel a kdo určený zastupitel. Následně obec vybere zpracovatele územního plánu.

2. Přípravné práce

Zpracovatel shromáždí potřebná data a provede jejich analýzu (tzv. doplňující průzkumy a rozbory).
Vyhodnotí současný stav a rozvoj obce a vytvoří podklad pro zadání i pro následné zpracování územního plánu.

3. Zadání pro zpracování územního plánu

Pořizovatel připraví zadání, které obsahuje požadavky a cíle obce. Zadání pak předá dotčeným orgánům a zajistí jeho zveřejnění. Následně vyhodnotí požadavky od dotčených orgánů a připomínky od veřejnosti a zapracuje je do zadání. Výsledné zadání schvaluje zastupitelstvo.

4. Zpracování návrhu územního plánu

Zadání schválené zastupitelstvem je předáno zpracovateli, který podle něj vypracuje návrh územního plánu.

5. Neveřejné projednání návrhu územního plánu

Nejdříve pořizovatel předá návrh územního plánu dotčeným orgánům k tzv. společnému jednání a zajistí jeho zveřejnění. Dotčené orgány se v příslušné lhůtě vyjádří formou stanovisek. Pokud jsou v nesouladu s požadavky obce, návrh se upraví nebo pořizovatel s určeným zastupitelem zajistí jednáním dosažení shody. Souběžně může k návrhu územního plánu podat připomínky i veřejnost, ale v tomto kroku neprobíhá veřejné projednání.

V této fázi je aktuálně návrh územního plánu Mníšku pod Brdy. Probíhají úpravy návrhu podle stanovisek dotčených orgánů; zároveň jsou tříděny a posuzovány dosud podané připomínky veřejnosti.

6. Veřejné projednání návrhu územního plánu

Po vypořádání požadavků dotčených orgánů následuje představení návrhu územního plánu veřejnosti. Termín konání se zveřejňuje v předstihu a účastníky prezentace jsou pořizovatel, zpracovatel, určený zastupitel a hlavně veřejnost. Ta může uplatnit připomínky a námitky, a to
nejpozději v den konání veřejného představení (více v příštím článku).

7. Zpracování námitek a připomínek veřejnosti

Pořizovatel a určený zastupitel vyhodnotí výsledky veřejného projednání. Pokud vyplynou požadavky na významné úpravy, pak se veřejné projednání opakuje, a to i několikrát (opět se mohou podávat připomínky a námitky, ale jen k těm částem, které byly od poslední verze
změněny).

8. Schválení návrhu územního plánu

Po vyladění všech požadavků připraví zpracovatel návrh územního plánu, který bude předložen zastupitelstvu ke schválení:

pokud je schválen, pak přestává platit předchozí územní plán a rozhoduje se podle nového;
pokud není schválen, zpracuje se nový návrh a proces se opakuje od bodu 4;
pokud je zamítnut, může začít celý proces od začátku.

Schválený územní plán se může v některých částech změnit, o změnách územního plánu rozhoduje zastupitelstvo. Proces změny není jednoduchý a také nějakou dobu trvá.

Závěr:

Do územního plánu se promítají požadavky obce, k návrhu územního plánu se vyjadřují dotčené orgány z hlediska ochrany veřejných zájmů, sousední obce a veřejnost. Územní plán ale je také politickým rozhodnutím a záleží na tom, v jaké podobě zastupitelé územní
plán schválí.

Orientační schéma procesu pořizování „Územního plánu Mníšek pod Brdy

Jak je to s tím naším územním plánem (část III.)

Dana Dvořáková, Komise pro územní plánování a rozvoj města
Zpravodaj č. 242/říjen 2015, str. 5

Hlavní aktéři územního plánu obce

Kolem územního plánu je řada aktérů, kteří zajišťují různé činnosti. Pro přehlednost si hlavní aktéry rozdělíme do tří skupin: obec, úřady, veřejnost.

1. Obec

Pořizovatel koordinuje a dozoruje celý proces přípravy a projednávání návrhu územního plánu, aby proběhl v souladu s legislativou. Tuto činnost zajišťuje pro obec osoba s potřebnou kvalifikací. Pořizovatelem územního plánu našeho města je Ing. arch. Zdeněk Kindl.
Zpracovatel zpracuje pro obec návrh územního plánu. Jedná se o specializovaného architekta na urbanismus a územní plánování, v našem případě Ing. arch. Milana Salabu.
Zastupitelstvo rozhoduje o pořízení nového územního plánu, schvaluje jej, stejně jako změny v platném územním plánu, projednává zprávu o uplatňování územního plánu.
Určený zastupitel je zvolen zastupitelstvem, spolupracuje s pořizovatelem a zastupuje zastupitele při projednávání návrhu územního plánu. Určeným zastupitelem je Ing. Petr Digrin, Ph.D.
Rada města navrhuje a schvaluje komisi pro územní plán, uplatňuje námitky k územnímu plánu okolních obcí a kraje.
Komise pro územní plán je poradní skupinou rady města pro územní plán, při projednávání návrhu územního plánu spolupracuje s určeným zastupitelem a pořizovatelem.
Stavební úřad rozhoduje v územním a stavebním řízení v souladu s platným územním plánem.
Obec zajišťuje pravidla pro využití svého území formou územního plánu.

2. Úřady

Úřady se vyjadřují k návrhu územního plánu obce a při jeho posouzení hájí zájmy podle toho, jakou oblast reprezentují (např. životní prostředí, památková péče, doprava), dále kontrolují soulad s nadřazenými územními plány (viz minulý článek).

Mezi úřady, pro které se používá název dotčené orgány, patří:

státní úřady (např. ministerstva, pozemkový úřad, Ředitelství silnic a dálnic ČR aj.);
Krajský úřad Středočeského kraje (např. odbor památkové péče, odbor životního prostředí);
Městský úřad Černošice (např. odbor životního prostředí).

K územnímu plánu se vyjadřují také sousední obce, které hájí zájmy svých územních obvodů.

3. Veřejnost

Každý, kdo v území obce bydlí, podniká nebo chce podnikat apod., může k návrhu územního plánu podávat připomínky. Vlastníci pozemků navíc mohou podávat námitky, stejně jako tzv. zástupce veřejnosti. O způsobu podávání připomínek je následující článek.

Základní struktura aktérů územního plánu

Rozhledna na Skalce

JUDr. Miroslav Vilimovský
Zpravodaj 242/říjen 2015, str. 3

Za Okrašlovací spolek napsala své stanovisko Mgr. Jana Landerová. Podle jejího názoru rozhledna na Skalce má být. To je v pořádku – to je demokratické sdělení svého názoru.

K této otázce rovněž vyjádřil nesouhlas Krajský úřad Středočeského kraje. Nesouhlasíme s vymezením plochy pro rozhlednu a cestu. Odůvodnění: Lokalita navržená pro umístění rozhledny je pohledově značně exponovaná v rámci širší krajiny okolí Mníšku pod Brdy. Poutní areál Skalka s dominantou kaple sv. Maří Magdalény, klášterem, poustevnou, křížovou cestou a lipovou alejí tvo
ří kulturní památku. Vybudování jakékoliv dominanty v jeho blízkosti by představovalo degradaci těchto památkových a kulturních hodnot. Vyvýšená stavba by zde představovala výrazné narušení hodnot zdejší kulturní krajiny. Je třeba zajistit ochranu širších pohledových vazeb s touto významnou kulturní památkou.

Ovšem zcela v rétorice Roberta Izáka (místopředseda „Okrašlovacího spolku“) je ale napadení Krajského úřadu, zastupitelů a členů spolků Zdravý Mníšek a Brontosaurus, kteří vyjádřili nesouhlas s tímto záměrem. Cituji: „Dozvíme se o odporu, kteří kladou někteří lidé a hrdě se
k tomu hlásí“. Robert Izák, který záměr rozhledny prosazuje prostřednictvím územní komise města, evidentně nesnáší „odpor“. Vedle objektivních námitek, které výše uvedené spolky vznesly, je to právě osoba Roberta Izáka, která vzbuzuje obavy, aby projekt rozhledny na Skalce neskončil navezením tun odpadu stejně jako v případě Čisovické rozhledny. Také „Okrašlovací spolek“ založil Robert Izák patrně jenom kvůli prosazování tohoto záměru.

Robert Izák jako správná šedá eminence za sebe pak nechá psát do Zpravodaje Zoru Kasikovou, Janu Landerovou, Petra Digrina, …. .

Rozhledna v Mníšku - nejenom krásná představa!

Okrašlovací spolek v Mníšku pod Brdy, Robert Izák
Zpravodaj 242/říjen 2015, str.17

Tak jako kritik nenapíše píseň nebo nenatočí film, tak ani kritici v Mníšku nepostaví rozhlednu. A to je pro čtenáře ta nejdůležitější zpráva. Vše ostatní je podružné. Včetně dezinformací, které prostřednictvím Zpravodaje distribuují.

Rozhledna, která je v plenkách, je testem pravdomluvnosti. Namístě jsou slova Karla Čapka: Ale je ještě jedna forma nevážnosti k pravdě, která docela charakteristicky zabarvuje náš veřejný život: neochota informovat se o věci, o které mluvíme nebo píšeme. To se na stránkách
Zpravodaje děje pravidelně.

Krajský úřad Středočeského kraje na začátku sice vydal nesouhlasné stanovisko, ale zástupci města se při dohadovacím řízení s památkáři krajského úřadu dohodli na o tom, že rozhledna NEBUDE navrhována v blízkosti Barokního areálu Skalka - … že pro umístění
rozhledny nebude stanoveno jedno místo, ale že bude navrženo širší území v hřebenové poloze lesa, které bude pro umístění této stavby akceptovatelné. Čili kompromis, na kterém se stále pracuje.

S tím by souhlasil i Milan Minařík, který Skalku miloval a jehož náhlý odchod před rokem, jsme si 14. září t. r. připomněli. Patrně by nevycházel z údivu, kdyby se dozvěděl, že Okrašlovací spolek zakládal pouze kvůli stavbě rozhledny, ale i kdyby tomu tak bylo, co na tom? Chtěl se dožít
jejího postavení, stejně jako řada starších pamětníků. A jejich přání a laskavá podpora je nám největší motivací.

My v Okrašlovacím spolku se zabýváme více lokalitami, nejen tou blízko Skalky. Ve spolupráci s Ffakultou stavební ČVUT řešíme nejen nejlepší rozhledová místa, ale i tvary a návrhy budoucí vyhlídky. Možná ji přesuneme někam jinam, protože na brdském hřebenu nad Kytínem jedna
asi bude. Kytínští profitují z jednoty a spolupráce ve vsi, kterou nenarušují kverulanti.

Informace o pokračujícím snažení budeme průběžně uveřejňovat, pro úplné a pravdivé informace věnujte pozornost jen článkům podepsanýchm Okrašlovacím spolkem.

Rozhledna nad Mníškem - Stříbrnou Lhotou?

Pavel Jeřábek
Zpravodaj 241/září 2015, str. 16

V minulém Zpravodaji jsme si přečetli článek o rozhledně nad Mníškem. S výjimkou toho, že pan Minařík ji stanovil jako prioritu, a že krajský úřad dal možnost v novém územním plánu vyznačit širší místo pro rozhlednu, jsme se prakticky nic podstatného, proč rozhlednu postavit,
nedozvěděli. Zejména mi schází ekonomická rozvaha.

Patřím k lidem, kteří s rozhlednou katastru Stříbrné Lhoty a Mníšku na Brdech nesouhlasí. Věděl o tom i pan Minařík, jen jsme neměli čas se sejít a říci si proč ano, proč ne.

Důvodů, proč ne, je několik:

Narušení čisté linie horizontu Brd z naší i berounské strany. V každém případě, rozhledna musí být nad stromy v jejich dospělém věku, tedy asi 30 m. V nejbližších letech lesy na Hřebenech budou pokáceny, tzn. rozhledna na rovném horizontu bude desítky let, než nový les vyroste, čnít jako vztyčený prst nad Mníškem.
Ekonomický – pokud rozhlednu postaví za své finance právnická či fyzická osoba bez účasti města, státu či EU, je to její problém. Ale obávám se, že rozhledna bude financována z veřejných financí. V tom případě jsem výrazně proti, raději finance vložme do rekonstrukce kanalizace v Mníšku, abychom neškodili vodě v Bojovském potoce, do regionálního muzea, které zastaví turisty v Mníšku lépe než rozhledna, atd.
Brdy v naší oblasti nabízejí přirozené výhledy do krajiny bez potřeby staveb. Jsou prakticky zadarmo a dostanou lidi i „do pohybu“.
Dvě rozhledny cca 2 km od sebe v naší oblasti je hloupost. Měli bychom respektovat ty, co v této aktivitě jsou podstatně dále než Mníšek a jejich rozhledna je i trochu stranou hlavního pohledu na Brdy nad Mníškem.
Rozhledna sama o sobě je ztrátová, zatíží rozpočet obce. Zřídit tam občerstvení apod. kilometr od Skalky, kilometr od Rovin (Kytínských luk) je zbytečné. Navíc se tím zatíží dopravní provoz na Hřebenech s negativním vlivem na přírodu a klid turistů.
Riziko otevření cesty pro větrné elektrárny na Brdech.

Jsem raději pro rozhlednu v oblasti Včelníku, kde bude pohled na Mníšek z obrácené strany než ze Skalky a výhled na rozlehlou krajinu až ke Kozím horám, Příbrami apod. Lze ji propojit i s provozem Magdalény (občerstvení, údržba).

Jak je to s tím naším územním plánem (část II.)

Dana Dvořáková, Komise pro územní plánování a rozvoj města
Zpravodaj č. 241/září 2015, str. 4

Článek je určen pro všechny Vás, kteří se zajímáte o dění kolem přípravy nového územního plánu. V tomto článku se seznámíte s tím, jak se orientovat v územním plánu našeho města.

Co je územní plán

Jedná se o důležitý dokument, který obsahuje nejen popis stávajícího stavu obce, ale především předpokládaný rozvoj obce. Určuje, jak bude území obce vypadat - kde se mohou stavět domky, kde je plánována nová silnice, kde může být supermarket apod.

Územní plán se skládá z několika částí:

grafická část - soubor několika výkresů v podobě map, nejdůležitější je Hlavní výkres;
textová část - obsahuje podrobný popis a vysvětlení ke grafické části;
SEA - nezávislý dokument posuzující územní plán z hlediska jeho vlivů na životní prostředí.

Jak se orientovat v územním plánu

Hlavním výkres je mapou, v níž různobarevné plochy a čáry vymezují
území s různou funkcí. Díky tomu se můžeme zorientovat nejen ve stá-
vajícím, ale především v budoucím využití ploch. Popis konkrétních
barev a dalšího značení obsahuje legenda v Hlavním výkresu.

Hlavní výkres územního plánu obsahuje:

1. Stávající využití ploch

Plochy jsou vybarveny plnou barvou a barva určuje, k jakému účelu plocha slouží. Plocha je vždy doplněna kódem, který upřesňuje, jak je plocha využívána (např. kód BI – plocha bydlení v rodinných domech). Význam kódů je podrobněji popsán v textové části územního plánu.

Příklad: plochy v odstínech červené barvy označují, kde je postaveno bydlení (domky, bytovky), fialová, kde stojí supermarket a zelená může označovat les nebo park.

Další používané výrazy:
Zastavěná plocha – zahrnuje hotovou zástavbu (např. domky, super
market).
Zastavěné území obce – všechny již zastavěné plochy v obci.
Nezastavěné území – neobsahuje zástavbu (např. les, pole), bez možnosti zastavění.

2. Návrh využití ploch

Plochy jsou pokryty „kostičkovaným“ vzorem v určité barvě. Barva „kostiček“ se používá stejná jako u plných ploch, aby bylo zřejmé, k jakému účelu je plocha určena. Každá plocha je doplněna speciálním kódem (např. Z03), pod kterým jsou plocha a návrh jejího využití podrobněji popsány v textové části územního plánu.

Příklad: červené kostičky znamenají, že se na ploše mohou postavit rodinné domy.

Další používané výrazy:
Zastavitelné plochy – dávají možnost realizace zástavby na dosud nezastavěném území.
Nezastavitelná plocha – navržena bez zástavby (např. veřejná zeleň, ochranná zeleň).

3. Územní rezerva

Plochy mají pouze ohraničení v určité barvě a opět barva určuje, k jakému budoucímu využití je plocha rezervována. Barva se používá stejná, jako u plné barvy a „kostiček“. Každá plocha je doplněna speciálním kódem (např. R1), pod kterým je plocha popsána v textové části územního plánu.

Příklad: červený rámeček označuje plochy, na kterých se aktuálně stavět nemůže, jsou rezervovány pro budoucí výstavbu rodinných domků. Zároveň je pod rámečkem vidět stávající využití plochy, na které se rezerva nachází (např. rezerva pro bydlení se nachází na zemědělské půdě). Bez změny územního plánu zde ale nelze stavět, změnou musí být územní rezerva změněna na zastavitelnou plochu.

4. Další značení

Barevné čáry – např. nový kruhový objezd v území obce.
Značení koridorů – např. kudy vede lokální biokoridor.

Některé plochy mohou být navíc pokryty další vrstvou různého šrafování:

Regulační plán – používá se pro území, kde je důležité stanovit závazné a podrobné podmínky řešení, na které nestačí územní plán, protože ten nemůže jít do větších podrobností (např. pro zastavitelné plochy - tvar střech, barva omítek).
Územní studie – používá se v případech, kdy je potřeba navrhnout a posoudit možné varianty řešení, jak využít nějaké území obce.

Závěr

Když se podíváme na územní plán Mníšku, tak orientace není jednoduchá. Měli bychom se zajímat alespoň o tu část, kde bydlíme a kde území obce známe. Zaměřit se zejména na navrhované plochy (tj. „kostičkovaný“ vzor) a podmínky pro jejich využití, zda nemají nějaký negativní dopad na oblast, kde bydlíme, dále na návrh veřejně prospěšných staveb, které mohou omezit vlastnická práva k pozemkům a stavbám. Ale nezapomenout ani na plochy v rezervě, které se mohou v budoucnu změnit na zastavitelné (tj. „na kostičkovaný“ vzor).

Mapa (hlavní výkres)- ukázka plochy pro bydlení (stávající stav, návrh, rezerva)

ukázka

Mapa (hlavní výkres) - ukázka ploch s různou funkcí (stávající stav)

Ukázka

Jak je to s tím naším územním plánem (část I.)

Dana Dvořáková, Komise pro územní plánování a rozvoj města
Zpravodaj č. 240/srpen 2015, str. 4

Článek je určen pro všechny z Vás, kteří se zajímáte o dění kolem přípravy nového územního plánu v našem městě. Seznámíte se se základními pojmy a informacemi, abyste se lépe orientovali v problematice územního plánu.

Co je územní plánování:

Územní plánování určuje, jak bude krajina a veřejné prostranství kolem nás vypadat. A to nejen v obci, ale i v celém kraji a v celé ČR. Územní plánování reguluje prakticky vše – kde může stát rodinný dům nebo supermarket, kde budou nové silnice, továrny a elektrárny atd. Bez územního plánu se v podstatě nedá téměř nic nového postavit.

Jaké jsou úrovně územního plánování:

Celkem se rozlišují tři úrovně územního plánování – celostátní, krajská a obecní.
1. Politika územního rozvoje (PÚR) – celorepublikový územní plán, který říká, jaké jsou hlavní požadavky a priority například pro výstavbu, ochranu životního prostředí, hospodářský rozvoj atd. Jeho hlavním úkolem je stanovit základní úkoly krajům pro jejich vlastní územní plánování. 2. Zásady územního rozvoje (ZÚR) – podrobnější krajské územní plány, jež navazují na Politiku územního rozvoje.
3. Územní plány obcí (ÚP) – navazují na Zásady územního rozvoje a jsou z těchto dokumentů nejpodrobnější.

Úrovně územního plánování

Politika územního rozvoje je závazná pro kraje při pořizování Zásad územního rozvoje a obce musí při přípravě svého územního plánu respektovat jak Politiku územního rozvoje, tak i Zásady územního rozvoje.

Jak se tvoří územní plány:

Územní plány se tvoří ve složitém procesu, který může trvat i několik let. Mohou být časem měněny a aktualizovány. Není to tak, že by se s nově schváleným územním plánem nedalo již nic dělat, ale každá změna vyžaduje čas a mezitím může dojít k realizaci nechtěné stavby nebo naopak ke znemožnění jakékoliv stavby.

Jaká je hlavní legislativa pro územní plánování:

Proces tvorby a schvalování územních plánů upravuje stavební zákon (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších přepisů).

Obecné doporučení na závěr:

Pro plánování výstavby vlastního rodinného domu nebo zahradní chatičky nám stačí sledovat územní plán obce, ale pokud chceme mít jistotu, že nám za domem není plánována např. elektrárna nebo dálnice, je potřeba zajímat se o všechny tři úrovně územních plánů. V příštích článcích Vás seznámíme se základními pojmy kolem územního plánu obce, jak probíhá proces pořizování územního plánu, kdo a jak se může k územnímu plánu obce vyjadřovat a co dělá komise pro územní plán.

(V článku jsou použity citace z brožury O územním plánování stručně a jasně aneb kdy a jak se efektivně zapojit, Ekologický právní servis, Mgr. Libor Jarmič, Mgr. Vendula Zahumenská, 2010)

Rozhledna na Skalce? Ano!

Za Okrašlovací spolek Mgr. Jana Landerová, rozhlednamnisek@seznam.cz
Zpravodaj 240/srpen 2015, str. 20

S myšlenkou rozhledny si hrajeme již mnoho let a jeden z prvních předsedů obnoveného Okraš-
lovacího spolku Milan Minařík ji vyhlásil jako další prioritu. Není to lehké úsilí, v cestě je příliš
mnoho překážek a je potřeba vyřešit takřka nekonečné množství úkolů. O to smutnější je, když
se pak dozvíme o odporu, kteří kladou někteří lidé a hrdě se k tomu hlásí. Pro čtenáře, naše
sousedy a spoluobčany přinášíme vysvětlení, jak se to zcela aktuálně s rozhlednou v Mníšku
vlastně má.

Na stanovisko KUSK se reagovalo v dohadovacím řízení, které již proběhlo. Zástupci města se
na jednání s památkáři krajského úřadu dohodli o tom, že rozhledna nebude navrhována v blíz-
kosti barokního areálu Skalka. Bylo dohodnuto, že pro umístění rozhledny nebude stanoveno
jedno místo, ale že bude navrženo širší území v hřebenové poloze lesa, které bude pro umístění
této stavby akceptovatelné. Územní plán současně navrhne maximální plošné a výškové para-
metry stavby. Tento návrh bude zapracován do úprav návrhu územního plánu pro nadcházející
fázi veřejného projednání. Zde bude znovu podroben posouzení dotčenými orgány z hlediska
památkové péče, ochrany krajiny a lesa.

Tolik k nutné části jedné legislativy. Jenže před námi stojí celý brdský kopec problémů, ale i ty lze
překonat. Chtěli bychom se tímto obrátit na lidi v našem milém městě, kteří smýšlejí pozitivně
a konstruktivně a jsou ochotni pomoci, aby se k nám připojili, pokud je tato myšlenka oslovila.

Rozhledna na Skalce?

JUDr. Miroslav Vilimovský, zastupitel
Zpravodaj č. 238-9/červen-červenec 2015, str. 5

V návrhu územního plánu se objevuje jako rozvojová plocha pro rozhlednu nad Skalkou a komerční vybavenost pro cestovní ruch. Jedná se celkově o cca 4 500 m², takže nikoliv o stožár či rozhlednu, ale o významnou zastavitelnou plochu.

Spolky Brontosaurus a Zdravý Mníšek vyjádřily nesouhlas s tímto záměrem, podobně jako KUSK: „Nesouhlasíme s vymezením plochy pro rozhlednu a cestu. Odůvodnění: Lokalita navržená pro umístění rozhledny je pohledově značně exponovaná v rámci širší krajiny okolí Mníšku pod Brdy. Poutní areál Skalka s dominantou kaple sv. Máří Magdaleny, klášterem, poustevnou, křížovou cestou a lipovou alejí tvoří kulturní památku. Vybudování jakékoliv dominanty v jeho blízkosti by představovalo degradaci těchto památkových a kulturních hodnot. Předem je třeba říct, že vyhlídka na město Mníšek pod Brdy a dál k jihu již existuje a to přirozeně vedle kaple sv. Maří Magdalény.“

Názornou ukázku, co může „rozhledna“ ve skutečnosti znamenat, máme nedaleko.

V Čisovicích se bude stavět 9metrová rozhledna.

Pod pojmem „rozhledna“ se skrývají zemní práce, které tvoří navážka popílku ze spalovny v objemu 13 500 m³, zeminy o objemu 520 000 m³ a dalších zpevněných ploch. Bude navezeno přibližně 750 000 m³ materiálů a výška kopce z nich nasypaná bude cca 30 m. Obavu z toho, co vše může tato „skládka“ nakonec obsahovat, vyjádřili obyvatelé Čisovic i samotná obec. Nákladní doprava, těžké stroje a celková devastace okolí je nevyhnutelná. Rovněž je zde obava, že po navezení skládky se již žádná stavba rozhledny realizovat nebude. Co pak bude se skládkou?

Stavební úřad v Mníšku jejich námitkám nevyhověl a stavbu povolil. Osoby, které se orientují v našich reáliích, budou tušit, kdo je tím, kdo tento projekt schválil. Rovněž budou tušit, kdo v naší územní komisi navrhuje a prosazuje „rozhlednu“ na Skalce. Čisovickým, kteří vždy „slíznou smetanu“ z našich odpadních vod, „ekologických provozů“ a zátěží, přibude ještě mega skládka.

Mníšek má ještě čas, jenom nesmějí být jeho obyvatelé lhostejní.

Tento článek byl cenzurován, úplné znění najdete na www.volbapromnisek.cz.

Usnesení Redakční rady (RR) ze dne 17. 6. 2015:
RR se jednomyslně ohrazuje proti výroku autora, který označuje výzvu redakce ke zkrácení příspěvku na obvyklý a předem stanovaný počet znaků 2200 za cenzuru, neboť redakce nejen, že jeho text nijak sama nekrátila, ale pouze upozornila na rozpor mezi stanoveným počtem znaků v předmětném textu a vyzvala autora ke zkrácení. RR vyzývá všechny přispěvovatele, aby dodržovali redakční radou doporučený a radou města schválený rozsah a počet znaků u nevyžádaných příspěvků. RR trvá na tom, že pravidla jsou jen jedna a jako taková by měla být všemi a vždy respektována a ctěna.

K územnímu plánu: Proč má být vykácen lesík pod Skalkou?

Jarmila Straková
Zpravodaj č. 238-9/červen-červenec 2015, str. 21

Jde o trojúhelníkový lesík u autobusové zastávky Kvíkalka. Tvoří ho 206 zdravých vzrostlých stromů, jsou to převážně borovice, osiky, modříny a břízy. Lesík je součástí brdského pásma, přiléhá k silnici Lhotecká, snižuje prašnost a hlučnost, která je v těchto místech již značná. Podle územního plánu tu má být postavena školka. Přitom ve vzdálenosti do sta metrů od tohoto místa jsou hned dvě školky: mateřská školka Sluníčko a lesní školka Sedmikvítek. Nebylo by vhodnější postavit školku jinde, například ve Stříbrné Lhotě, kde v poslední době vzniklo několik sídlišť rodinných domů a momentálně se zde intenzivně dál staví, takže by se jeden stavební pozemek mohl vyčlenit pro mateřskou školku. Děti by to měly do školky blíž a nemusel by padnout ani jediný strom.

Reakce předsedy Komise pro územní plánování a rozvoj města Jiřího Zápala
Paní Straková pochybuje o správnosti výběru místa pro „nové školské zařízení“ na pozemku u zastávky Kvíkalka. Názory na řadu věcí se mohou různit, to je přirozené. Důležité vždy je, kolik má člověk informací k formování daného názoru. Pokusím se uvést další fakta k vytvoření (snad) objektivnějšího pohledu na tuto věc.

Současný návrh ÚP přebírá toto místo pro občanskou vybavenost nekomerčního typu (školka, malá škola atp.) z ÚP platného od r. 1993. Tedy ještě z doby, kdy v lokalitě nebyly školky Sluníčko a Sedmikvítek.

Stříbrná Lhota s cca 250 hlášenými obyvateli není tak velká, aby zde bylo kapacitně a ekonomicky efektivní zřídit a naplnit školku. Aby ale nebyla opomenuta, bylo na rozmezí obou lokalit v r. 1993 zadáno do ÚP toto místo pro případný rozvoj školství s cílem, aby obě lokality měly v dobré dopravní dostupnosti školské zařízení. Tehdy se uvažovalo spíše o malé škole 1. stupně, nyní při populačním nárůstu by se jednalo spíše o předškolní zařízení. Další cíl byl, aby takové zařízení bylo pokud možno v přírodním prostředí. A to právě splňuje toto místo.

Při projednávání stávajícího návrhu ÚP s dotčenými orgány (ochrana lesa MěÚ Černošice) bylo dohodnuto, že pro území bude stanoveno procento zastavěnosti (stavba by měla být jen na nezbytné ploše) a zbylá část si zachová přírodní ráz.

Sluníčko a Sedmikvítek jsou určeny pro menší část obyvatel nejen proto, že jsou soukromé (město není jejich zřizovatelem), ale nabízejí jiné a širší služby a jsou tedy i finančně náročnější. Město musí vytvářet předpoklady pro pokrytí celkové potřeby míst ve školských zařízeních, což ošetřuje právě vymezením potenciálních ploch v ÚP.

Nikdo nezaručí, že v době zvýšené potřeby (vyšší porodnosti, přistěhování lidí) tu soukromé školky stále budou. Přeji jim vše dobré a dlouhá léta činnosti ke spokojenosti dětí a jejich rodičů, ale soukromá osoba se může svobodně rozhodnout a kdykoliv svůj záměr nebo činnost ukončit. Na to musí být město připraveno. A proto právě takováto možná místa v ÚP jsou.

Je třeba říci, že od r. 1993, kdy byl záměr v ÚP zapracován, nebyl realizován, zatím se našla jiná řešení – navýšení kapacity stávajících zařízení, nová školka vynucená na developerovi v EDENu. Nelze na sto procent předpovědět, co přinese budoucnost. Ale město bude připraveno.

Územní plán je připravován transparentně a nad rámec povinností

Ing. arch. Zdeněk Kindl, pořizovatel ÚP
Zpravodaj č. 237/květen 2015, str. 8

Pořizování a zpracování nového územního plánu v Mníšku pod Brdy je od počátku charakterizováno nadstandardní otevřeností vůči veřejnosti, která zdaleka přesahuje povinnosti vyplývající ze stavebního zákona a je nejvyšší z pohledu mých dlouholetých zkušeností z jiných obcí a měst. Například s „neoficiálním“ zveřejněním návrhu hlavního výkresu ještě neúplného a rozpracovaného návrhu územního plánu tak, jak proběhlo v květnu r. 2014 za účelem doplnění podkladů a požadavků veřejnosti, jsem se ještě nesetkal. Připomínky z tohoto zveřejnění bylo sice možné v některých případech účinně využít, na druhou stranu se tím celý proces časově prodloužil a hlavně se stává poněkud nepřehledný. Veřejnost totiž zpravidla nerozlišuje, ve kterých fázích dává připomínky „neoficiálně“ - tedy jen jako podklady projektantovi, a kdy je naopak potřeba podat řádnou připomínku nebo námitku, s kterou pak musí být nakládáno podle všech zákonných pravidel, včetně jejich zapracování do přehledů v rámci odůvodnění územního plánu. Jen s připomínkami a námitkami podanými v „oficiálních“ fázích a lhůtách totiž můžeme podle zákona „oficiálně“ pracovat, včetně jmenovitého uvedení námitek a návrhu rozhodnutí o nich a včetně odůvodnění tohoto rozhodnutí. Je tedy potřeba, aby připomínka podaná v „neoficiální“ fázi, byla veřejností znovu uplatněna i ve fázi „oficiálního“ projednávání. O tom se snažíme veřejnost informovat a vysvětlit poměrně složitý proces přípravy územního plánu.

Dalším nadstandardním prvkem je jmenování a práce komise pro územní plánování a rozvoj, která funguje jako jakýsi poradní orgán pro radu města, zastupitelstvo, pořizovatele a projektanta územního plánu. Z hlediska zákona i všeobecné praxe zcela stačí, když je zastupitelstvem jmenován tzv. „určený zastupitel“, který má za úkol přenášet vzájemné vazby a názory mezi projektantem a pořizovatelem na jedné straně a ostatními členy zastupitelstva na straně druhé tak, aby výsledný návrh, který bude předložen zastupitelstvu města ke schválení, měl pokud možno většinovou podporu členů zastupitelského sboru. Role „určeného zastupitele“, kterým je v současném funkčním období zastupitelstva p. starosta Digrin, nemůže být ale existencí a prací komise nijak degradována. I tato komise je jen poradním orgánem pro jeho práci v určené funkci.

V procesu tvorby územního plánu se projevují dva protikladné zájmy: zájem poměrně značného počtu vlastníků pozemků na jejich „zhodnocení“ zahrnutím do zastavitelných ploch a zájem ostatní části veřejnosti a některých dotčených orgánů státní správy na umírněném urbánním rozvoji nebo dokonce minimálním rozsahu zastavitelných ploch. Přitom je třeba brát na zřetel, že dosud platný (starý) územní plán je z hlediska potřeb a přiměřenosti naddimenzován, takže je na místě spíše redukce zastavitelných ploch. Některým dotčeným orgánům se i návrh, obsahující poměrně výraznou redukci zastavitelných ploch, jeví jako stále předimenzovaný. V současnosti se proto věnujeme konzultacím s těmito orgány, bez jejichž souhlasu nemůžeme dále postupovat.

Z hlediska své funkce a profese se snažím o maximální transparentnost celého procesu a o uvědomění si role všech jeho aktérů. Vážím si práce komise pro územní plánování i určeného zastupitele, mám pouze obavy z možného nepochopení rolí a zmatení pojmů, které by mohlo stát ještě přemíru vynaloženého času a energie. Na mě osobně necítím žádný nátlak ve prospěch prosazení určitých řešení ani ze strany členů komise, ani ze strany veřejnosti.

Několik poznámek k přípravě územního plánu

Ing. arch. Milan Salaba, zpracovatel ÚP
Zpravodaj č. 237/květen 2015, str. 8

Občanům a vlastníkům pozemků, kteří podali návrh na pořízení ÚP v minulých letech (tzv. podněty k zapracování), se může zdát, že nový ÚP se rodí pomalu, že mají málo informací o postupu. Někteří se obávají, zda nezmeškali nějakou lhůtu pro podání připomínky, nebo naopak - jestli pořizovatel neopomněl informovat žadatele o stavu vyřízení podnětu. Chápu, že je obtížné vyznat se v legislativních předpisech, proto se snažíme různými cestami alespoň o částečnou „osvětu“, o sdělování průběžných informací o stavu rozpracovanosti a upozorňovat, na co se v dohledné době soustředit (kdy bude možné se s jednotlivými fázemi seznámit, v jakých lhůtách na ně reagovat, atd.).

V případě Mníšku je situace se zpracováním komplikovanější z několika důvodů: od jednotlivých žadatelů (občanů, investorů, vlastníků pozemků, zájmových skupin) se sešlo více podnětů, než je obvyklé i ve větších městech - bylo to přibližně 300 podnětů (před zahájením prací na ÚP). Právě proto jsme se snažili nadstandardně předložit a vysvětlit veřejnosti návrh ÚP ještě v rozpracovanosti, aby bylo patrné, co všechno je třeba zohlednit, že ne každá plocha potenciálně vhodná pro navrženou funkci (i když je žadatelem racionálně zdůvodněná) musí být do ÚP zahrnuta. S ohledem na nutnost převzít řadu záměrů z dosud platného ÚP a také vzhledem k většinovému názoru, aby se město příliš nezvětšovalo a zachovalo si pokud možno svůj charakter „městečka pod Skalkou“, je řada podnětů do návrhu nezahrnuta.

Aktivita občanů, zájmových sdružení i orgánů města (reprezentovaná zde komisí pro územní plán a rozvoj) je celkově výraznější, než je běžné - pokud mohu porovnat s příklady ze své dlouholeté praxe. Svědčí to o zájmu většiny o budoucnost svého města. Pro nás zpracovatele je to na jedné straně podnětné, ale také náročnější - množstvím podnětů a připomínek, občas i protichůdných námětů, tzn. i nutností obšírnějších diskusí s komisí, vysvětlováním a zdůvodňováním. Nezaznamenali jsme žádné tlaky směřující k prosazení svých záměrů (ať ze strany členů komise nebo vlastníků pozemků). Je zřejmé, že členové komise např. z Rymaní se více zajímají o řešení v této části města, upozorňují na nedostatky a snaží se o jejich nápravu díky lepší místní znalosti. Podstatné na obšírnějším tříbení názorů je to, že výsledek by měl být díky tomu kvalitnější, ÚP by měl při respektování koncepčních a kompozičních zásad naplňovat i skutečné zájmy a potřeby obyvatel (v případě laxního přístupu v některých jiných obcích se občas řadu důležitých skutečností během práce nedozvíme a při schvalování ÚP je již pozdě). Tohle v Mníšku nehrozí.

V současné době jsme ve fázi vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a dohodovacích řízení, jejichž účelem je snaha o doplnění či změnu některých negativních stanovisek. Podstatné je to, že stanoviska dotčených orgánů se musí vždy respektovat. Prakticky jde o vysvětlení situace některých sporných záměrů, o kterých se domníváme, že koncepčně jsou pro město důležité. Možností řešení je řada - např. doplnění a úprava regulativů, zmenšení plochy na přípustný rozsah. Někdy se dohoda nepodaří, nebo nemá cenu o ni usilovat. Podle výsledků dohodovacích řízení Vás budeme následně informovat o dalším postupu - kdy se územní plán upraví a předloží k veřejnému projednání. Tato fáze bude stěžejní pro uplatňování připomínek a námitek.

Územním plánem modelujeme budoucnost Mníšku

Zastupitelé města Mníšek pod Brdy a redakční rada
Zpravodaj č. 235/březen 2015, str. 6-8)

Územní plán je možné vnímat jako ústavu obce či města. Je červenou nití, která se proplétá veškerou činností jeho obyvatel. A je tomu tak nejen proto, že přesně definuje, kde a jak se má stavět. Územní plán v celé své šíři zrcadlí rozvoj města. Stručně by se dalo napsat, že takové, jaké si to uděláme, takové to budeme v Mníšku pod Brdy, Rymani a Stříbrné Lhotě mít už vždy. Vše dobré, co v novém územním plánu bude, ale i všechny jeho nedostatky, se projeví a ovlivní město už navždy, po celé generace. Přitom je potřeba vědět, že vždy je nějaký výchozí bod a ten není nula či - chcete-li - zelená louka. Redakční rada Zpravodaje položila všem zastupitelkám a zastupitelům soubor okruhů či otázek a požádala je o reakce. Město Mníšek pod Brdy pracuje na novém územním plánu. Co pro Vás znamená územní plán? Jaké téma je z Vašeho pohledu klíčové? Která oblast města a její řešení v územním plánu si zaslouží největší ochranu či obezřetnost, popřípadě zvýšenou pozornost? Měl by se Mníšek pod Brdy do budoucna plošně rozrůstat? Jaký by byl dle Vašeho názoru maximální počet obyvatel, který by byl vyhovující a odpovídající charakteru města v roce 2025 (za 10 let)? Jak o novém územním plánu každý jednotlivý zastupitel smýšlí, si můžete přečíst i vy. Spolupracujícím zastupitelkám a zastupitelům děkujeme.
Redakční rada

JUDr. Miroslav Vilimovský, zastupitel
Územní plán chápu jako vizi budoucnosti Mníšku pod Brdy. Zadavatelé a zpracovatelé nového územního plánu musí mít schopnost dohlédnout do budoucnosti a představit si Mníšek za 15-20 let. Již to nebude město dětí, bude to spíše město mládeže, město aktivních dospěláků město seniorů. Město aktivního života, sportu, kultury, aut, ale rovněž město odpočinku, klidu a pejsků. Za přirozený považuji nárůst obyvatel na cca 8 tisíc obyvatel. Nejdůležitější v této souvislosti považuji řešení dopravní situace, parkování, definici prostor pro sportovní areály, kulturní a společenské akce, středisko zdravotní a sociální péče, obchody a další služby. Za důležitou považuji definici Mníšku jako města pro život. Proto by měl územní plán klást důraz na zachování přírodních krás a hodnot a tyto chránit před rozpínáním osídlení a negativních vlivů života města na přírodní prostředí. K rozvoji využívat přiměřených lokalit. Podporuji průmysl, který dává práci našim lidem a který se řídí právními a technickými normami. Vzhledem k ekologické zátěži Mníšku nepovažuji za vhodné dále rozšiřovat výrobní zónu. Stávající areály ÚVR a KOVOHUTÍ jsou dostatečné a nejsou zdaleka plně využity. Lokalita mezi nimi by měla být využita na komerční účely, jako jsou provozy různých služeb, opraven, skladů a obchodů.

Mgr. Šárka Slavíková Klímová, radní
Územní plán vnímám jako nejdůležitější strategický dokument města. Měl by být v souladu s tím, v jakém městě chce žít většina obyvatel, stejně tak by měl myslet na to, aby se nám tu žilo co nejlépe. Mníšek je úžasné město pro svou polohu, blízkost k přírodě, kulturní památky a zatím nezničený ráz menšího města. To by podle mě mělo být zachováno i nadále. Územní plán musí velmi uvážlivě zacházet s každou volnou plochou a tím, jestli ji určí k zástavbě (nejen předzámčí a okolí náměstí). S velkým růstem obyvatel nemohu souhlasit. Myslím si, že nejprve musíme zlepšit služby a podmínky pro nás, co tu žijeme a pro ty, co se sem nastěhují v blízké době. Za deset let by podle mě Mníšek měl mít maximálně do 6,5 tis., což podle některých má již dnes. Proto jsem velmi obezřetná ohledně dalšího navyšování počtu obyvatel.

Pavel Jeřábek, zastupitel
1. Spolu se Strategickým plánem klíčový dokument obce.
2. Nelze nadřazovat jedno nad druhým. Příroda pro Mníšek je stejně důležitá jako bezpečné chodníky, škola, služby. Proto klíčové téma – vyváženost přírodních, obytných a podnikatelských potřeb ve prospěch „přátelsky“ příjemného regionu.
3. Detailněji nevyčleňuji. Vše souvisí se vším, každé místo má své hodnoty, které podporují ty zdánlivě důležitější. Základem je ochrana zemědělské půdy, jako nejvyššího bohatství každého národa (planety) a jako jednoho z nejzákladnějších stavebních kamenů všeho života na Zemi. S tím samozřejmě ochrana vody v krajině (až do moře), kvality ovzduší. Vedle respektu k přírodním hodnotám je nutné dbát na důraz architektury domů, která by měla respektovat Podbrdsko a nevnášet sem prvky, které jsou pro region cizí. Dále zvážit potřebu průmyslu s ohledem na kvalitu prostředí a zaměstnanost.
4. Přirozený růst až stop stav s tím, že nebude ubývat zemědělská a lesní půda. Tzn. přestavba rekreačních pozemků na trvalé bydlení, opravy stávajících objektů.
5. Počet nad 7 tisíc (je již ÚP dán) obyvatel zničí charakter Mníšku jako malého městečka pod Skalkou. Kdo chce velké město – může do Prahy.

Ing. Pavel Grygar, zastupitel
Mníšek pod Brdy se za necelé čtvrtstoletí rozrostl asi o třetinu stálých obyvatel, což z něj činí jednu z těch rychleji rostoucích obcí srovnatelné velikosti ve středních Čechách. Územní plán by proto měl tento růst výrazně zpomalit či zastavit, aby se z Mníšku nestal přerostlý satelit, který ujídá ze svého okolí louky, pole, zahrady a lesy a mění krajinu v jedno velké pražské předměstí. Za maximální počet obyvatel při zachování jeho současného charakteru i za deset let považuji 6500-7000. I vzhledem k dosavadnímu výraznému nárůstu počtu obyvatel je nutné adekvátní rozšíření občanské vybavenosti, aby lidé v Mníšku žili, ne jen nocovali. Proto by měl územní plán řešit i potřebu kulturního domu, prostor pro konání společenských akcí a sportovních aktivit, zajištění zdravotních a sociálních služeb. Za klíčové považuji zabránit takovému rozvoji, který by mohl jakýmkoli způsobem negativně ovlivnit životní prostředí v samotném Mníšku i v jeho okolí.

Ing. Petr Digrin, Ph.D., starosta
Územní plán je pro mě jakousi Biblí města, základním dokumentem rozvoje, podle kterého se budeme řídit příštích 10 až 15 let. Na takovou dobu se plán připravuje. Za důležité téma považuji dopravu. Pro budoucnost je skutečně klíčová. Je totiž potřeba nalézt způsob, jak napojit naše město na rychlostní silnici ještě v dalším místě a odlehčit tak dopravě před školou, v ulici Komenského i na Lhotecké ulici. Nový návrh územního plánu předkládá několik možností, uvidíme, která bude reálná. Je nutné dobře ošetřit oblast průmyslových zón. Jde o území mezi Kovohutěmi a UVRem, které by v budoucnu mohlo přinést velké množství pracovních příležitostí. Osobně bych zde rád viděl podniky z oblasti lehkého průmyslu nebo aplikovaného výzkumu. Určitě by zde neměla být logistická centra nebo velké sklady. Ty nám nic nepřinesou, pouze zkomplikují dopravu. Samozřejmě zde nebude ani žádná „spalovna“. Rozhodně už by se už Mníšek rozrůstat neměl! S důsledky nárůstu výstavby, která začala kolem roku 2004, se potýkáme dodnes. Původní územní plán z roku 1993 počítal s tím, že v Mníšku bude přibližně 6000 obyvatel. Změny, které proběhly v letech 2004, až 2005 číslo zvýšily o cca 1 000 obyvatel. Návrh nového územního plánu tento počet nijak nemění.

Daniela Páterová, místostarostka
Územní plán považuji za důležitý a účinný nástroj k definování budoucí podoby Mníšku pod Brdy. Měl by umožnit udržitelný rozvoj města jen s mírným nárůstem počtu obyvatel tak, aby byla zachována a podpořena rovnováha mezi novou výstavbou, životním prostředím a zájmy občanů Mníšku pod Brdy. Za klíčové považuji řešení infrastruktury, a to jak občanské (nový pavilon základní školy, nová budova mateřské školy, kulturní centrum), tak dopravní (bezpečná silniční doprava, dostatek chodníků, parkování). Velkou pozornost si zaslouží také příroda, která je nedílnou součástí našeho města a je potřeba o ni pečovat a zachovat její ráz. Plošnou výstavbu v okrajových částech města považuji za nevhodnou, přikláním se k individuální zástavbě jednotlivých, již existujících a dosud nezastavěných stavebních pozemků. Mníšek pod Brdy není jen místem, kam jezdíme přenocovat, ale žijeme zde každý den – chodíme zde na nákupy, využíváme místních služeb, naše děti tady chodí do škol, setkáváme se zde při mnohých společenských a kulturních událostech – pro to všechno by nám mělo záležet na tom, jak bude naše městečko vypadat třeba za 10 let.

Ing. Dana Dalešická, zastupitelka
Nový územní plán je strategický dokument, který je potřeba vypracovat s ohledem na potřeby města. Chybí však celková koncepce města, která by odrážela skutečné požadavky současných obyvatel a zároveň splňovala zásady udržitelného rozvoje, tzn. rovnováhu v oblasti ekonomické, sociální a ekologické. Jako klíčové téma vidím vzrůstající tendenci zastavování volných původně zemědělských ploch, které tvoří významný krajinný prvek. S novou zástavbou souvisí nárůst obyvatel, na který nemá město kapacitu. Od roku 2004 do začátku roku 2014 (tzn. za 10 let) stoupl počet obyvatel zhruba o 850 na současných 5 054 (k 31. 12. 2013). Již teď se potýkáme s nedostatečnou kapacitou školy a školek, pitné vody a ČOV, hromadné dopravy, parkování, dopravní zátěže aj. Z tohoto důvodu jsem proti rozrůstání Mníšku jak plošně, tak co do počtu obyvatel. Přála bych si, aby si město zachovalo svůj původní maloměstský ráz, kde se lidé znají, a když se potkají, tak se pozdraví.

Ing. Hana Kotoučová, radní
Územní plán je základní a určitě jeden z nejdůležitějších zákonných nástrojů obce. Je nutný pro veškerý udržitelný rozvoj a správu obce, a to i s ohledem na čerpání veškerých státních či evropských dotací. Podle mého názoru jsou klíčovými tématy ÚP dopravní infrastruktura a občanská vybavenost s ohledem na výstavbu rodinných a bytových domů. Vše by mělo korespondovat s počtem obyvatel včetně sezónních, tedy rekreantů. Také by se měla zmenšit a řádně a logicky regulovat průmyslová zóna v oblasti Kovohutě a ÚVR. Řešení územního plánu je komplexní záležitostí. To si zaslouží velmi pečlivý přístup a výstupem řešení této problematiky by měl být logicky propojený a vzájemně navazující celek Nelze tedy něco „odbýt“, ani to nejmenší – ať už se jedná o lokality určené pro školy, vzdělávání, sport, rekreační místa, a to kdekoliv v Mníšku, Rymani či Stříbrné Lhotě. Mníšek by se podle mého názoru plošně určitě rozrůstat neměl. Ovšem postupně dle jednotlivých lokalit a nevyplněných dostaveb ano. Regulace je nutná, zástavbu nelze zbytečně a bezmyšlenkovitě rozšiřovat. Výsledek by měl vyhovovat jak občanům, tak urbanistickým pravidlům. Maximální nárůst obyvatel by neměl překročit 7 – možná 7,5 tis. obyvatel, a to včetně transformovaných rekreačních oblastí pro trvalé bydlení. Zastávám názor, že méně je někdy více. Nezvládnutý nárůst obyvatel, míním tím především migraci obyvatel do Mníšku, přináší problémy v podobě nedostačující infrastruktury a zejména občanské vybavenosti (zásobování pitnou vodou, kanalizace, doprava, škola, předškolní zařízení, lékařská a sociální péče).

Bc. Marie Šretrová, radní
Ač si to málo uvědomujeme, určuje územní plán, jak bude město vypadat za 10, 50, ale i 100 a více let. Plán určuje do budoucna ducha města. Chyby se pak nedají napravit. Proto si územní plán zaslouží naši maximální pozornost. Je třeba respektovat nejen stanoviska architektů, ale i pohledy nás, kteří tu žijeme a „máme zde kořeny“. Z pohledu města je hlavní vymezit plochy určené veřejnosti (rozšíření školy, školky, kulturní centrum, oddychové plochy, hřiště, prostor pro ulice a parkování, obchody a prodejny, sportovní zařízení, ale i třeba rozšíření hřbitova). To se do návrhu ÚP podařilo v minulém období prosadit. Na druhé straně pak eliminovat mnohdy jen ekonomické zájmy na zhodnocení pozemků. Jako ředitelka školky budu určitě preferovat rezervování ploch pro nová školská zařízení, případně jejich rozšiřování. Vždyť to vidíme dnes a denně při poptávce po místech v našich městských školských zařízeních. Nelze však opominout další potřeby. Naše „Městečko pod Skalkou“ má ve srovnání s ostatními na Praze-západ určitě mimořádné postavení. A to svými přírodními a historickými hodnotami. To nám mohou obce jako Jesenice, Hostivice a řada dalších jen závidět. To je to, co musíme bedlivě ochránit, historické a přírodní hodnoty. Kromě našich blízkých to je to, proč tu rádi žijeme. Nesmíme dopustit masivní a neřízenou zástavbu, z níž profitují developeři a obci zůstanou jen starosti. Ideální je, když se město vyvíjí přirozenou cestou bez velkých „migračních vln“. Na krátkodobé, ale intenzivní nárůsty obyvatel totiž nestačí většinou reagovat rozvoj služeb. Konkrétně se vracím ke kapacitě a potřebě školských zařízení. V posledních cca 8-10 letech se v Mníšku spojily dva fenomény. Přirozený nárůst populace „silných ročníků“ a přírůstek spojený s novou výstavbou. Za přiměřený v budoucích deseti letech bych považovala nárůst maximálně o 500 obyvatel.

MUDr. Markéta Nováková, zastupitelka
Kolem tvorby územního plánu byly vždy velké diskuse o tom, co je správné a co již ne. Ať se připravoval za starosty Štamberka, nebo se upravoval v pozdějších letech. Pro mě je důležité, aby územní plán vyčleňoval dostatek ploch pro sportovní využití a relaxaci. Sport a pohyb považuji za důležitý a Mníšek musí myslet na zdravý způsob života. Musíme mít dostatek ploch, kde lze sportovat. Ať na upravených sportovištích nebo místech, která budou volně přístupná. Může to být in-line dráha či různá přírodní sportoviště a parky. Za neméně podstatné považuji také to, že nový územní plán musí zajistit pouze umírněný rozvoj města. Nejsem příznivcem další výstavby a ráda bych podpořila návrh, který již nebude zvyšovat počet obyvatel v našem městě.

Ing. Eva Wollnerová, zastupitelka
Územní plán je důležitým nástrojem, který určuje rozvoj města v budoucích 10-15 letech. Osobně se přikláním k pozvolnému rozvoji města s mírným nárůstem obyvatel tak, aby byla zajištěna plná občanská vybavenost (dostatek míst v MŠ, ZŠ, ZUŠ, dostatečné prostory pro mimoškolní aktivity a pro aktivity seniorů, jako je například komunitní centrum a dětská hřiště). Důležité je i řešení dopravy umožňující bezpečný pohyb chodců a cyklistů po městě. Nejsem příznivcem masivní výstavby v okrajových částech města. Podporuji výstavbu, která doplní výstavbu současnou. Toto vše by mělo být v souladu se zdravým životním prostředím a ochranou cenných přírodních lokalit v Mníšku i v jeho okolí.

Vlastimil Kožíšek, zastupitel
Nový územní plán se v našem městě připravuje tři roky a ještě alespoň rok potrvá, než bude hotov. Jeho přípravě byla věnována spousta času. V novém návrhu se již dnes podařilo vyřešit celou řadu podstatných problémů a věřím, že výsledek bude dobrý. Je potřeba, aby naše město mělo moderní a jednoznačný dokument, podle kterého může stavební úřad bez obav rozhodovat. Protože já i naše rodina již několik generací žijeme na Rymaních, zajímám se především o toto místo a je pro mě klíčové. Chci, aby Rymaně měly možnost vyřešit si problémy, které zde jsou. Trápí nás například doprava. Chybí další potřebné napojení Rymaní na krajskou silnici do Čisovic. Problémem je i úzká silnice od Zahořan. K řešení těchto problémů může územní plán hodně pomoci. Mníšek pod Brdy má dnes přes pět tisíc trvale nahlášených obyvatel, ale skutečně nás tu žije přes šest tisíc. Je to hodně. Nejsem tedy pro žádný zásadní rozvoj. Spíše podporuji drobné rozrůstání, kdy cílový počet obyvatel se může pohybovat kolem sedmi tisíc.

Milan Kotouč, DiS., zastupitel
Klíčovým tématem je pro mě v co největší míře zachování zelených ploch, orné půdy a pastvin v katastru našeho města, které by mělo pomoci jak udržení, případně rozvoji soukromého zemědělství, které skomírá v celém Středočeském kraji a dále taky udržení či podpoře myslivosti a zemědělsko-lesního průmyslu. Oblasti města zasluhující největší pozornost, či ochranu nelze vyjmenovat, myslím, že pozornost si zaslouží město jako celek, ale pokud bych měl něco „vypíchnout“, tak hlídat nenarušenost biokoridorů a obzvlášť část za Zadním rybníkem, aby zde nedocházelo k jakékoli stavbě nebo zásadním terénním úpravám (je zde poslední volné větší napajedlo zvěře). Jsem zásadně proti dalšímu rozrůstání našeho města (už takto stávající výstavbou ztratilo dost ze svého dřívějšího půvabu). Do budoucna bych se snažil počet obyvatel nezvyšovat formou nové výstavby, ale pouze motivací lidí, kteří zde bydlí, ale jsou hlášeni v jiných městech, protože tímto způsobem je město kráceno i finančně (příspěvek na obyvatele).

Eva Jarolímková, zastupitelka
Není pro město a jeho obyvatele důležitější dokument, než je územní plán. Měl by zahrnovat všechny možnosti zdravého rozvoje a naopak zabránit všemu, co by bylo pro obyvatele města nevhodné nebo nebezpečné. Mníšek má jako sídlo v blízkosti hlavního města Prahy mnoho výhod i nevýhod. Rozhodně by bylo špatné, pokud by se z Mníšku stala jen „noclehárna“. Proto se musí myslet na zeleň a na místa, kde by se daly dělat kultura a společenské akce. Rozhodně by se neměla rozšiřovat průmyslová zóna, i když i pracovní místa jsou pro město důležitá, ale spíše asi ve službách a turistice, než ve velkém a zatěžujícím průmyslu. Město by proto mělo být vyvážené jak pro mladé rodiny a jejich děti, tak i pro obyvatele v produktivním věku a samozřejmě seniory. Jako problém vnímám napojení města na dálnici, kdy máme jen jeden sjezd a nájezd. Mníšek už o moc větší nebude, když se počet obyvatel zastaví na sedmi tisících, bude to tak akorát

David Řehoř, MBA, zastupitel
Územní plán je pro každé město záležitost strategického významu, která má moc ovlivnit zásadním způsobem život všech obyvatel. Jako zásadní osobní úkol vnímám ohlídání různých skrytých projektů vykutálených developerů. Chci se naopak v maximální míře zasadit o rozšíření možností a prostor pro aktivní trávení volného času zejména rodin s dětmi, ale i doposud opomíjené mládeže v kategorii cca 12-18 let. Zkusil jsem si soukromě udělat takovou sondu a promluvit s lidmi z této věkové kategorie. Hodně smutné je, že teenageři vnímají Mníšek jako (cituji) místo, kde se dá tak leda jít na pivo. Chci, abychom této věkové kategorii nabídli, i prostřednictvím nového územního plánu, širokou paletu atraktivnějších alternativ trávení volného času. Jedno ze zásadních témat je prostor pro kulturní a společenský dům. Namísto megalomanského projektu výstavby nového kulturního centra navrhuji opravit a případně rozšířit historickou Sokolovnu. Klíčová je pro mne také ochrana přírody a životní prostředí. Město by se nemělo rozrůstat intenzivně. Na druhou stranu sám jsem náplava :-) A myslím, že pokud se do Mníšku přistěhují lidé, kteří budou chtít zlepšit prostředí a společnost, ve které žijí, bude to pro město dobře. Za maximální počet obyvatel, který by byl vyhovující a odpovídající charakteru města v roce 2025 (za 10 let), je 7 000.

Informace pořizovatele k aktuálnímu stavu pořizování nového územního plánu

Ing. arch. Zdeněk Kindl, 25. 1. 2015 odborný zástupce pořizovatele
Zpravodaj č. 234/únor 2015, str. 3

Dne 15. 1. 2015 skončila lhůta pro uplatnění připomínek veřejnosti k první verzi návrhu nového územního plánu (z 08/2014), včetně vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území (z 09/2014). Současně skončila i lhůta pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů a připomínek sousedních obcí. V prvé řadě je třeba podrobně vyhodnotit došlá stanoviska dotčených orgánů. Za zásadní je nutné považovat nesouhlas orgánů ochrany přírody a krajiny, zemědělského a lesního půdního fondu a orgánu státní památkové péče s některými zastavitelnými nebo přestavbovými plochami, resp. s navrhovaným způsobem využití těchto ploch a pozemků. Tyto požadavky bude nutné respektovat. Jen v případě odůvodněných veřejných zájmů nebo nedostatečného odůvodnění stanovisek je možné žádat dotčený orgán o změnu jeho stanoviska, případně při nedohodě je možné vyvolat rozpor, který se bude řešit na úrovni nadřízených orgánů. Celkově je ale z došlých stanovisek zřejmé a pravděpodobné, že rozsah navrhovaných zastavitelných ploch bude nutné dále omezit, a to (do značné míry) bez ohledu na zastavitelnost dle dosud platné územně plánovací dokumentace.

Došlé připomínky veřejnosti se týkají většinou dílčích pozemků nebo lokalit. Vlastníci dosud zastavitelných ploch a pozemků požadují zachování využitelnosti dle dosud platné dokumentace, vlastníci pozemků v nezastavěném území pak požadují nově zahrnout tyto své pozemky do zastavitelných ploch. Menší část podání má ale opačný charakter – požaduje se v nich méně zastavitelných ploch, méně koridorů pro dopravu, více sídelní a krajinné zeleně, zlepšení veřejné infrastruktury apod. Celkově pořizovatel obdržel 77 podání od veřejnosti. V řadě z nich se však objevuje více dílčích připomínek k různým záležitostem, takže celkový počet připomínek a námětů je mnohem vyšší.

Při následující úpravě návrhu půjde zejména o zapracování požadavků dotčených orgánů na základě jejich stanovisek, eventuálně dalších dohod s nimi. Přitom bude pořizovatel konzultovat i uplatněné požadavky a náměty veřejnosti, které by mohly být do úpravy zapracovány bez rizika následného zamítnutí dotčeným orgánem.

Na tomto místě pořizovatel považuje za potřebné zdůraznit, že územní plán bude po svém vydání opatřením obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím. Na proces jeho pořízení se vztahují příslušná ustanovení stavebního zákona a správního řádu (zejména týkající se opatření obecné povahy – tj. § 171 až § 174 správního řádu). Nejde tedy o „klasické“ správní řízení. Při úpravách návrhu se ještě o ničem definitivně nerozhoduje, je to jen přibližování k možné budoucí podobě plánu, který bude předkládán zastupitelstvu ke konečnému vydání (schválení). Jedině zastupitelstvo obce je též příslušné k tomu, aby před vydáním územního plánu schválilo též návrh rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek, který bude součástí odůvodnění celé dokumentace. Návrh těchto rozhodnutí a vyhodnocení musí být ale ještě předtím rozeslán dotčeným orgánům a jejich stanoviska jsou stejně jako stanoviska k vlastní dokumentaci pro pořizovatele i schvalující orgán – tj. zastupitelstvo města - závazné. Ve fázi současných i budoucích úprav se tedy ještě nejedná o definitivní rozhodnutí o připomínkách, které náleží zastupitelstvu, ovšem za předpokladu závazného souladu se stanovisky dotčených orgánů.

Pořizovatel tímto reaguje na časté požadavky z řad veřejnosti, aby konkrétní podatel byl o způsobu vypořádání své připomínky před další úpravou a zveřejněním návrhu individuálně a písemně informován, spolu se zdůvodněním, pokud by připomínka zapracována nebyla. Toto prozatím ani ze zákona není možné, protože úpravy prováděné na základě došlých stanovisek a připomínek jsou pouze návrhy pořizovatele a určeného zastupitele, kteří nejsou kompetentní o nich rozhodovat. Všechny připomínky a námitky budou předmětem posouzení a schválení zastupitelstvem města. Znamená to, že i připomínky z ukončené fáze projednání prvního návrhu územního plánu zůstávají stále „živé“ - bez ohledu na to, zda se zohlední či nezohlední v další úpravě návrhu a bez ohledu na to, zda je podatel v další fázi zveřejnění a projednávání zopakuje či ne – a to až do té doby, dokud o nich nerozhodne zastupitelstvo.

V dalších fázích veřejného, případně opakovaného veřejného projednání má veřejnost možnost podávat nejen připomínky, ale vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení a zástupce veřejnosti též námitky (rozhodnutí o nich je nutné individuálně odůvodňovat). Teprve při případném opakovaném veřejném projednání je okruh projednávaných (a tím i připomínkovaných nebo namítaných) záležitostí omezen jen na změny oproti dokumentaci k předchozímu veřejnému projednání. Je v kompetenci a na zvážení určeného zastupitele, jak bude v průběhu pořizování zastupitelstvo informovat o důležitých podáních a návrzích na jejich řešení a zda si vyžádá od zastupitelstva většinový názor tak, aby rozhodování zastupitelstva o návrhu rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek a následné rozhodování o návrhu vlastní dokumentace bylo průchozí.

Zveřejnění další verze návrhu nového územního plánu pro veřejné projednání proběhne nejdříve za cca 4 – 5 měsíců. To je doba minimálně nutná k vyhodnocení všech podání, dohodě o stanoviscích dotčených orgánů, pro konzultace s nimi a pro žádost a stanovisko krajského úřadu, jehož souhlas je podmínkou dalšího postupu. V případě řešení rozporů se tato doba může až o několik dalších měsíců prodloužit. Určitou dobu zabere i vlastní projektová úprava návrhu dokumentace.

Nový územní plán – informace o stavu a principech pořizování

Ing. arch. Zdeněk Kindl
Zpravodaj č. 233/leden 2015, str. 1

Od 24. listopadu 2014 je na webových stránkách města zveřejněn a v papírové formě na městském úřadu zpřístupněn první návrh kompletní textové i grafické části nového územního plánu města, spolu s dokumentací vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území. Jedná se o fázi dokumentace pro tzv. společné jednání dotčených orgánů státní správy a sousedních obcí, které proběhlo 16. prosince 2014. Lhůta pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů, stejně jako připomínek veřejnosti, byla do 15. ledna 2015. Po tomto datu je nutné především uvést návrh do souladu se stanovisky dotčených orgánů, která jsou pro pořizovatele závazná, případně s nimi jiné řešení dohodnout. Je možné při úpravách zohlednit též došlé písemné připomínky veřejnosti, není ale možné postupovat proti stanoviskům dotčených orgánů a dohodám s nimi.

Hlavní fáze veřejného projednání nastane až po těchto úpravách a dohodách, po souhlasném stanovisku krajského úřadu z hlediska souladu s nadřazenou dokumentací a po jeho stanovisku z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. To určitě potrvá ještě několik měsíců, tedy zhruba do poloviny letošního roku. Fáze hlavního veřejného projednání pak bude pro koordinaci veřejných a soukromých zájmů nejdůležitější. Při ní bude moci veřejnost uplatňovat nejen připomínky, ale i námitky, přičemž rozhodnutí o každé námitce musí být před konečným vydáním územního plánu zvlášť odůvodněno. Námitku bude moci podat každý vlastník pozemku, jehož využití bude oproti současnému způsobu využívání územním plánem měněno, a též vlastník sousedního pozemku. Námitku může podat i tzv. „zástupce veřejnosti“, kterého zmocní alespoň 200 občanů města k podání věcně shodné připomínky. Město má zájem, aby se v této fázi dospělo k maximálnímu konsensu na podobě nového územního plánu.

Proto uvažuje o konání většího počtu prezentací a besed s účastí specialistů (nad rámec jediného oficiálního veřejného projednání) a o prodloužení doby zveřejnění návrhu a lhůty k podávání připomínek a námitek oproti zákonné lhůtě, která je 30 + 7 dní. Věříme, že v rámci veřejné diskuze, připomínek a námitek nepůjde jen o prosazování dílčích zájmů jednotlivých vlastníků pozemků a nemovitostí, ale že se k jednotlivým prvkům návrhu (např. řešení dopravy, občanského vybavení nebo veřejné zeleně) vyjádří co nejvíce obyvatel, kterým nejsou fungování a budoucí tvář města lhostejné. Je ovšem potřeba si uvědomit, že územní plán je pouze místním předpisem, regulujícím využitelnost jednotlivých pozemků a ploch, a bez ekonomických prostředků generovaných veřejným i soukromým sektorem nemůže být naplněn. Předvídat výši a vývoj těchto finančních zdrojů v čase je velmi nejisté, přesto i ekonomická a časová reálnost je důležitým kritériem z hlediska oprávněnosti zařazení některých záměrů do územního plánu. Stejně tak rozsah zastavitelných ploch musí být odůvodněn jejich potřebou a realizovatelností, porovnán s kritériem ztráty zemědělské půdy a posouzen z hlediska ostatních vlivů na přírodu a životní prostředí.

Po skončení fáze veřejného projednání proces pořízení ještě zdaleka nekončí. I vyhodnocení připomínek a návrh rozhodnutí o námitkách nemůže zastupitelstvo odsouhlasit bez předchozí dohody s dotčenými orgány. A nakonec i při vlastním jednání o vydání má zastupitelstvo možnost vrátit návrh územního plánu se svými pokyny k přepracování. Míra a charakter tohoto přepracování pak určí, do jaké fáze pořizování se celý proces vrátí. Je tedy zřejmé, že předjímat datum vydání výsledné podoby nového územního plánu je prozatím předčasné. Není ale potřeba se při tvorbě takto důležitého dokumentu, který by měl platit následujících 15-20 let (samozřejmě s možností dílčích změn podle aktuálních potřeb), ukvapit. O dalším postupu budeme podrobněji včas informovat. Sledujte prosím i nadále zpravodaj a internetové stránky města.

Územní plán – věc veřejná

Pavel Jeřábek, koordinátor projektu „Územní plán – věc veřejná“
Zpravodaj č. 233/leden 2015, str. 19

Nový územní plán se po letech příprav blíží k veřejnému projednávání. Proč by se měl vlastně občan o ÚP zajímat? Není totiž pravdou, že občan sám nic nezmůže, případně, že se ho vlastně ÚP netýká.

Díky znalostem určité zóny může upozornit na chyby, které vznikly při zpracování ÚP, např. na špatné zakreslení barev zón, hranic, popisu zóny atd. I takto mohou vzniknout nenapravitelné chyby, které se projeví v budoucnu a mohou negativně ovlivnit kvalitu bydlení. Lidé by také měli vědět, jak se jejich město bude rozvíjet. V ÚP naleznou jak stavby negativně působící na blízké okolí, např. plánované na místě veřejného parku, se zvýšenou hlukovou zátěží, imisemi (silnice, parkoviště, průmysl), tak stavby s vlivem pozitivním, jako jsou parky nebo nová infrastruktura.
Pokud se v rychlosti podívám na návrh ÚP Mníšku, dá se říci, že je celkem přijatelný. Ale je zde několik návrhů, o které by se veřejnost zajímat měla.

Potřebujeme nový sjezd do Mníšku a různé obchvatové komunikace po okrajích obcí po hranicích polí? Chceme zastavět zelený pás mezi Starým sídlištěm a lipovou alejí, rozšířit Lhoteckou ulici o parkoviště a nové chaty? Chceme kulturní dům či jinou stavbu v předzámčí, či na místě současného MKS nebo najdeme jinou lokalitu? Potřebujeme střední školu? Pokud ano, jakou, aby z ní nebyl ekonomicky propadák?

Potřebujeme na Skalce rozhlednu a pod Skalkou parkoviště? Změníme zahrádkářské osady na park, nebo tyto osady proměníme v park se zahrádkami? Jak bude využita průmyslová zóna a vzniknou nové komerční lokality? Je mnoho otázek, které mohou ÚP zlepšit – respektive zlepšit kvalitu bydlení v našem regionu.

Jako občané se proto můžeme do ÚP znovu aktivně zapojit, a to podáním písemné připomínky před veřejným projednáním, nejpozději 7 dní po něm. Ale na připomínku nemusí být odpovězeno. Větší váhu má spojení občanů přes zástupce veřejnosti (ZV) prostřednictvím věcně shodné připomínky. Veřejný zástupce následně dává v rozsahu připomínky námitky k ÚP, na které musí být zpracována a zastupiteli schválená odpověď. Jinými slovy – přes veřejného zástupce má občan větší šanci leccos v ÚP změnit.

O ÚP Mníšku se zajímám dlouho, a proto bych se rád s vaší podporou stal zástupcem veřejnosti. K tomu potřebuji získat přes 200 podpisů od občanů trvale bydlících v Mníšku, Rymani a Stříbrné Lhotě. Informace, jak mě podpořit, najdete na www.zdravy-mnisek.cz. Vzhledem k tomu, že po vyhlášení veřejného projednávání ÚP bude velký spěch na zpracování a podání připomínek, obracím se na vás již nyní, abychom se později vyhnuli zbytečným zmatkům a případně nepropásli lhůtu k podání námitek.

Nevěřte tomu, že něco zmohu jako jeden z 15 zastupitelů. Pokud se domníváte, že je třeba něco v novém ÚP změnit, vězte, že veřejný zástupce má větší sílu než jeden zastupitel a navíc opoziční.
Podněty, které jsme podával k ÚP po předběžném projednání v květnu 2014, najdete na:www.zdravy-mnisek.cz/uzemni-plan-pripominky-6-2014. Ty nemají žádnou váhu. Zásadní bude, co předložíme k veřejnému projednání.

2014

Územní plán – nové informace o průběhu zpracování územního plánu Mníšek pod Brdy

Ing. arch. Zdeněk Kindl
Zpravodaj č. 232/prosinec 2014, str. 4

Návrh územního plánu byl odevzdán v půlce září, část „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“ začátkem října. Přístupný je na internetových stránkách města Mníšek pod Brdy a grafická část na geoportálu města - geosense.cz/geoportal/u24-mnisek-pod-brdy/. Fyzicky je do návrhu územního plánu možné nahlédnout na Městském úřadě Mníšek pod Brdy.

Návrh územního plánu má textovou a grafickou část. Členění celého území města na stávající a navrhované plochy podle způsobu jejich využití je zakresleno v „hlavním výkresu“ (na dvou listech). Pro základní orientaci doporučujeme „koordinační výkres“, kde jsou zakreslené úplně všechny dostupné informace o území (např. i ochranná pásma apod.). Z textové části je velmi důležitá kapitola A.6 a dále ostatní kapitoly části „A“. Kapitoly „C“ vysvětlují navržené řešení.

K návrhu územního plánu se můžete již oficiálně vyjádřit podáním tzv. „připomínky“. (Možnost vyjádřit se písemně po červnové besedě byla neoficiální, nad rámec zákona a nelze ji s těmito oficiálními připomínkami zaměňovat.) Pokud jste tedy již nějaké vyjádření podali a i nadále na něm trváte, prosíme o podání oficiální připomínky. Připomínky jsou písemné, podávají se na Městský úřad Mníšek pod Brdy a musí v nich být uvedeno, kterého území se připomínka týká, v čem připomínka spočívá, vaše jméno a podpis.

Připomínky je možné podávat do 45 dnů od zveřejnění oznámení o vystavení návrhu územního plánu, tedy do 15. ledna 2015.

Další postup bude následující:

dne 16. prosince 2014 se bude konat tzv. „společné jednání“, kde se dotčené orgány („úředníci“) vyjádří k návrhu územního plánu formou stanovisek; jednání je neveřejné (tzn. v této etapě je pro občany návrh k dispozici pouze samostatně k nahlédnutí s možností podání připomínek);
po uběhnutí všech lhůt pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí všechny došlé připomínky a stanoviska a navrhne způsob jejich zapracování;
krajský úřad po obdržení návrhu a všech k němu došlých stanovisek a připomínek vydá stanovisko z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší vztahy,
zpracovatel územní plán upraví.

Následně (tedy přibližně za několik měsíců) bude svoláno tzv. „veřejné projednání“ návrhu územního plánu. To se bude konat v Mníšku ve všední den v odpoledních hodinách a je především určeno pro veřejnost. Předtím bude upravený územní plán zveřejněn stejným způsobem jako nyní. Zpracovatel na veřejném projednání územní plán představí, vysvětlí případné nejasnosti a zodpoví všechny dotazy. Ještě 7 dní po veřejném projednání bude možné podat námitky nebo připomínky. Neuplatněním připomínek k návrhu z prosince 2014 neztrácí veřejnost možnost uplatnit písemné připomínky nebo námitky ve fázi „veřejného projednání“. Poté bude následovat podobný postup jako po „společném jednání“ – vyhodnocení došlých námitek a připomínek, jejich schválení zastupitelstvem a úprava územního plánu (snad už poslední). Následně, pokud nedojde k neshodám, by měl být územní plán vydán zastupitelstvem obce.

O dalším postupu budeme podrobněji včas informovat.

Nový územní plán – aktuální informace

Ing. arch. Milan Salaba
Zpravodaj č. 229/srpen 2014, str. 5

Zpracovatel dokončuje práce na návrhu územního plánu a koordinuje jej s rovněž dokončovaným „Vyhodnocením vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“, jehož podstatnou součástí je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí - zejména tzv. SEA. Návrh pro společné jednání s dotčenými orgány měl být podle plánu odevzdán přibližně v polovině srpna a následně zveřejněn na internetových stránkách města. Pro konkrétní informace o termínu zveřejnění a o možnostech podávání připomínek prosím sledujte webové stránky města a vyhlášku o zahájení projednávání.

Představili jsme již téměř dokončený návrh nového územního plánu

Ing. Petr Digrin, starosta města, Jiří Zápal, pověřený zastupitel pro zpracování ÚP
Zpravodaj č. 227/červen 2014, str. 3

V úterý 20. 5. 2014 jsme v 18.00 hodin v kulturním domě zahájili prezentaci ještě neúplného návrhu nového územního plánu, a to vše v duchu motta: „Dříve, než musíme…“

Tým architektů, v čele s Ing. arch. Zdeňkem Kindlem, Ing. arch. Milanem Salabou, Ing. arch. Helenou Kopovou a Ing. Františkou Šatnou, nejprve zcela zaplněnému sálu kulturního střediska představil základní parametry průzkumů, analýz a statistik, které byly použity pro hlavní podklady návrhu. Poté se přešlo ke všem důležitým oblastem plánování – územní plán jako celek, doprava a životní prostředí a krajina.

Prezentace trvala skoro hodinu a následné další téměř dvě hodiny byly určeny pro dotazy občanů. Dotazů se sešlo mnoho. Všechny podněty byly zaznamenány a budou-li použitelné, budou zapracovány do návrhu. Prezentaci a hlavně následnou diskusi skvěle moderovala Dagmar Smrčinová.

Kromě osobně položeného dotazu bylo možné vznést otázku či připomínku i písemně a na místě ji odevzdat do odpovědního boxu. Také tyto otázky byly předány komisi pro územní plán a týmu architektů.

Je možné se k novému návrhu dále ptát?

Ano, je to možné a dokonce vítané. Dále je možno využít diskusního fóra města a e-mail: uzemni.plan@mnisek.cz. Zde lze položit další otázky nebo návrhy. Všechny návrhy, které se na fóru sejdou do 15. června, budou vyhodnoceny a taktéž předány týmu architektů. Po tomto termínu dojde k dopracování Návrhu územního plánu a město přistoupí k dalšímu kroku v procesu jeho tvorby – tím je část Společného projednávání s dotčenými orgány.

Pokud půjde vše podle plánu, bude první hotový návrh nového územního plánu předložen veřejnosti na přelomu srpna a září 2014.

Jak pokračuje příprava nového územního plánu? Představíme návrh veřejnosti

Jiří Zápal, pověřený zastupitel pro zpracování ÚP
Zpravodaj č. 226/duben 2014, str. 3

První fáze přípravy nového územního plánu se chýlí ke konci. Touto první fází je příprava návrhu územního plánu. Zpracovatel na podkladech a návrhu pracuje od schválení zadání v září 2013. Komise pro územní plán se pak se zpracovateli schází pravidelně od prosince. Od února se pak komise scházela nad podklady v intervalu čtrnácti dnů.

Ještě chybí několik drobností, aby mohl být návrh představen veřejnosti a mohl být postoupen do tzv. veřejného projednání, což je část, kdy se k návrhu může vyjádřit veřejnost, podat připomínky, a projednají ho všechny instituce a úřady, kterým to přísluší.

Poslední připomínky budou zapracovány na konci tohoto měsíce a první představení návrhu veřejnosti bude v úterý 20. května 2014 od 18.00 hodin v sále městského kulturního střediska.

Představení budou přítomni zpracovatelé, tak aby vysvětlili a zdůvodnili obsah návrhu. Tam budete moci získat kvalifikované odpovědi. Berte tedy toto oznámení jako pozvánku na představení návrhu územního plánu před jeho úředním projednáním.

SRDEČNĚ ZVEME VEŘEJNOST NA PRVNÍ PŘEDSTAVENÍ NÁVRHU NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU.
Úterý 20. května 2014 od 18.00 hodin, sál městského kulturního střediska.

Jaký je aktuální stav přípravy nového územního plánu?

Jiří Zápal, pověřený zastupitel pro zpracování ÚP
Zpravodaj č. 225/březen 2014, str. 3

V lednovém čísle Zpravodaje jsem napsal článek, který popisoval, jak se doposud vyvíjely práce na novém územním plánu. Také jsem sliboval, že čtenáře v brzké době seznámíme s „návrhem“ nového územního plánu.

Jak to tedy je a bude?

Koncem ledna předložil zpracovatel první čtení návrhu komisi pro územní plán a radě města. Tato jednání jsou pro obě uskupení společná. Nyní probíhá diskuse a vysvětlování, proč a jak urbanisté postupovali při zpracování návrhu. Členové komise a radní korigují návrhy architektů na základě místních znalostí, které i při sebelepším úsilí zpracovatel nemohl při získávání podkladů (územně-analytických podkladů) mít a získat. Jednání probíhají se čtrnáctidenní pravidelností.

Nutno říci, že jedním ze zásadních témat, ovlivňujících, jak se bude moci město rozvíjet, je řešení dopravy. Současné uspořádání není ideální. Veškerá doprava od hlavních příjezdů do města (ze směru od Prahy, ale i od Dobříše) je zaváděna do centra. Chcete-li se dostat na sídliště pod Skalkou nebo do Stříbrné Lhoty, musíte přes centrum, tedy náměstí F. X. Svobody, nebo kolem sportovního areálu na Řevnické. Stávající uspořádání města ale nedává mnoho možností centru ulehčit. Proto zpracovatel přichází s jednou z možných variant, jak alespoň částečně ulehčit dopravě přes centrum města. Tím je návrh ještě jednoho sjezdu z „dálnice“ od Prahy, aby bylo možné jet na sídliště i do Lhotky přímo po Lhotecké a nikoliv přes město. Doplněním je i možnost dalšího podjezdu pod dálnicí u Kovohutí, tak aby bylo možné v tomto místě napojit sjezd od Dobříše a nájezd směrem ku Praze. Tento návrh po projednání s městem nyní dopracovávají odborníci na dopravu.

Nutné je podotknout, že omezení, která stanovuje zákon pro rychlostní komunikace („dálnici Praha-Strakonice“), městu mnoho šancí na lepší napojení a další návaznosti nedávají. Pro většinu zástupců města je řada omezení nepochopitelných, dalo by se říci i nepřijatelných. Ale bohužel se jedná o zákonná ustanovení, která nelze než respektovat. Jedno z nich se týká například autobusové zastávky na „dálnici u Kovohutí“ ve směru od Prahy, která je mimo pravidla, neboť autobusové zastávky na dálnici (rychlostní komunikaci) vůbec nelze povolovat. Na doplnění je třeba dodat, že všechny zastávky ve směru od Prahy jsou mimo normy a existují díky tomu, že vznikly v 80. letech, a to již tehdy na výjimky.

Komise také probrala i jednotlivé návrhy ploch pro možnou budoucí výstavbu. Nejen pro stavby domů, ale zejména ploch pro budoucí možný rozvoj infrastruktury a rozvoj služeb. Všechny tyto podklady by měly být zpracovány v období měsíce dubna a myslím, že v dubnovém čísle Zpravodaje bychom mohli představit první návrh územního plánu, který by mohl jít do dalšího projednání. Součástí by samozřejmě mělo být již zmíněné dopravní řešení. Návrh bude obsahovat i celou řadu dalších řešení, jako je koncepce rozvoje inženýrských sítí, řešení otázek lesů, polí a ekologie (biocentra, biokoridory) a dalších odvětví, které musí územní plán postihnout.

To, co vám budeme moci poskytnout již dříve, je připravovaná výstava studentských prací na téma návrhu objektů v předzámčí. Tam bylo zadáním pro studenty navrhnout v prostoru předzámčí (jeho horní části, kde dnes pod zarostlou mezí parkují auta) objekty sloužící kultuře města se sálem pro cca 200 lidí a doprovodnými funkcemi pro město (knihovna, infocentrum, případně další aktivity). Studenti neměli příliš svazující zadání, abychom získali mladý a nezaujatý pohled na řešení tohoto místa. Prezentace hotových prací, která proběhla v lednu na stavební fakultě ČVUT, přinesla pro místo řadu netradičních a velmi zajímavých pohledů. Jako kontrast k porovnání představíme i návrh, který byl připraven koncem 80. let – v tomto místě mělo být nákupní centrum.

Návrhy studentů ve vizualizacích budete moci zhlédnout na výstavě, která se bude konat v obřadní síni radnice, a to od soboty 29. března do 18. dubna. Pozvání na vernisáž i výstavu najdete ve Zpravodaji jako samostatnou pozvánku. Těším se na setkání na této výstavě.

Co a jak s novým územním plánem

Jiří Zápal, pověřený zastupitel pro zpracování ÚP
Zpravodaj č. 223/leden 2014, str. 6

Většina lidí vnímá územní plán jako dokument, který určuje, kde se bude stavět a kde ne. Už jen při vyhlášení, že se bude nový územní plán zpracovávat, přišlo v termínu pro podání návrhů asi 500 žádostí. Minimálně 95 % z nich byly žádosti vlastníků pozemků požadujících, aby se z jejich pole či louky staly parcely pro rodinné domy. Tato motivace je čistě ekonomická. Vždyť cena se rázem navyšuje cca 100x. Oproti tomu byly pak v malém zlomku podány žádosti v rovině veřejného zájmu – umístění hřišť pro děti, umístění zelených ploch – záměry týkající se životního prostředí či zajištění míst pro občanskou vybavenost – obchody, služby. Z toho vyplývá, že zájmy ekonomické jsou oproti veřejným cílům územního plánu v převaze. Určitě by se našly další oblasti zájmů. Ty se však nyní projevily málo, nebo vůbec. Například by to mohly být zájmy průmyslových podniků. Ty se v požadavcích projevily mizivě. Až snad na vynucenou potřebu ČEZu na výstavbu nové transformovny v oblasti mezi Kovohutěmi a silnicí do Čisovic.

Ale k věci. V jakém stavu se nachází příprava územního plánu a jak postupovaly přípravné práce?
Protože stávající plán z roku 1993 se čtyřmi aktualizacemi je již zastaralý a změnily se jak podmínky, tak legislativa, schválilo zastupitelstvo v roce 2011 záměr zpracovat nový územní plán. Také to v té době stanovoval zákon s termínem zpracování do r. 2015. To však bylo novelou zákona odloženo.

V roce 2012 byl ve výběrovém řízení vybrán „pořizovatel“, kterým je pan architekt Kindl. Jeho úkolem je činit všechny procesy při zpracování tak, aby byly v souladu se zákonem, pravidly a předpisy. Aby byl plán právně v pořádku a nemohl být zpochybnitelný a napadnutelný. (Například jako před několika lety v Peci pod Sněžkou, kde na základě zrušení jeho části soudem nebylo možné využívat některé pozemky k účelu, kterému měly sloužit.)

V tomtéž roce (2012) byl vybrán „zpracovatel“. Tím je pan architekt Salaba. Jako urbanista má za úkol provést vyhodnocení všech vstupních podkladů a navrhnout budoucí vizi, jak by se město mělo vyvíjet.

Kromě sumarizace všech podkladů o území (tzv. ÚAP – územně analytické podklady) proběhla také řada různých anket. Zároveň komise pro územní plán zřízená radou města připravila podklady o potřebách města. Ve spolupráci se zpracovatelem a pořizovatelem bylo připraveno zadání územního plánu. To určuje prvotní zadání, jakým směrem by se mělo město rozvíjet, jakou asi velikost by mohlo v budoucnu mít a která území mají být pro budoucí rozvoj prověřována. Komise při diskusi o budoucí možné velikosti města vycházela zejména z demografických údajů. Město se v posledních cca 10 letech rozvíjelo podstatně rychleji a nárůst počtu obyvatel se významně projevil v nárůstu počtu obyvatel. Přiložené grafy demografického vývoje to jednoznačně dokumentují. Dále pak byl vzat v potaz výsledek anket, aby se město nerozvíjelo příliš intenzívně a rychle.

To nejdůležitější na celém zadání je podle mého přesvědčení skutečnost, že stanovení ploch pro budoucí rozvoj by mělo respektovat budoucí kapacitu města na hranici cca 7 tisíc obyvatel (roční nárůst počtu obyvatel cca 100-150). Zároveň byly do zadání vtěleny požadavky na prověření a určení dostatečného počtu míst pro budoucí rozvoj dalších veřejných potřeb (plochy pro obchody, školství, kulturu, veřejná prostranství, sportoviště atd.).

Zadání je obecný záměr, který posoudily i všechny dotčené instituce. Tento záměr byl v září minulého roku schválen zastupitelstvem. V současnosti má zpracovatel připraven návrh územního plánu, se kterým bude rada města a komise pro územní plán seznámena v druhé polovině ledna. To, co bude pro čtenáře zajímavější než dosavadní popisy a diskuse, bude představení tohoto návrhu jak ve Zpravodaji, tak v dalších informačních prostředcích města.

Ke konečnému schválení nového územního plánu je však ještě dlouhá cesta. Předepsané legislativní postupy dávají odhad do konečného dopracování cca ještě jeden rok. V této době vás budeme daleko více seznamovat s procesem zpracování než doposud, protože budou konkrétní návrhy na rozvoj města.

Vím, že územní plán nebude moci uspokojit všechny zájmy a záměry. Zejména ne ty ekonomické na přeměnu polí a luk na stavební parcely. Zpracovatel vyhodnotil všechny tyto záměry a zpracoval odhad počtu obyvatel, pokud by se všem těmto požadavkům vyhovělo. Město by dle těchto požadavků mělo mít přes 20 000 obyvatel. To jde proti všem výsledkům diskusí a anket mezi obyvateli města.

Závěrem si dovolím ještě jednu upoutávku. Mezi městem a stavební fakultou obor architektura ČVUT probíhá v posledním cca půl roce spolupráce. V rámci projektu spolufinancovaného EU zpracovávají studenti návrhy na to, jak by mělo být zastavěno předzámčí a oblast rozšíření školy. Nyní studenti své práce odevzdávají a jsou vystaveny na fakultě. Předpokládám, že dojde k dohodě a všechny práce budou moci být vystaveny i u nás. Většinu návrhů představíme i na stránkách Zpravodaje. Snad i s anketou o nejatraktivnější architektonický záměr.

2013

Společné prohlášení členů zastupitelstva města Mníšek pod Brdy k tématu spalovny v novém územním plánu města

Zastupitelé města (viz text článku)
Zpravodaj č. 221/září 2013, str. 2

Mníšek pod Brdy, 21. 8. 2013 Vzhledem k faktu, že téma „spalovny“ se stalo opakovaně používaným tématem vášnivých diskusí a v současné době je opět zmiňováno v souvislosti s přípravou nového Územního plánu města Mníšku pod Brdy, rozhodli jsme se vydat k tomuto tématu následující prohlášení:

My, níže podepsaní zastupitelé města Mníšku pod Brdy, zvolení pro období 2010 – 2014 prohlašujeme, že jsme již v minulosti jasnou formulací usnesení zavázali vedení města, aby činilo všechny potřebné kroky k zabránění výstavby spalovny kdekoliv na celém území města. Tento závazek je platný a do současnosti není porušován.

Dále prohlašujeme, že nový Územní plán je připravován právě takovým způsobem, aby bylo možné výstavbě spalovny nebo podobného zařízení zabránit a v procesu přípravy, projednávání a schvalování Územního plánu nebudeme záměr spalovny podporovat a budeme vždy hlasovat proti tomuto záměru, ať již bude v jakékoliv podobě.

Na základě tohoto prohlášení vyzýváme všechny občany či sdružení, aby nadále nezneužívali téma spalovny k prosazování jakýchkoliv osobních či skupinových zájmů a připojili se ke společnému cíli – do budoucna zamezení výstavby jakéhokoliv podobného spalovacího zařízení v Mníšku a širším okolí.

V Mníšku pod Brdy dne 21. 8. 2013

K prohlášení se připojili tito zastupitelé:
1. Ing. Petr Digrin Ph.D.
2. Vlastimil Kožíšek
3. Aleš Krákora
4. Milan Vyskočil
5. Jiří Zápal
6. Alena Štamberková
7. Bc. Marie Šrétrová
8. RNDr. Milan Brabenec
9. František Keyř
10. Ing. Karel Vejmola
11. Eva Jarolímková
12. PhDr. Vlaďka Pirichová
13. Dis. Milan Kotouč
14. Ladislav Šimečka

K prohlášení se nepřipojil (do vydání Zpravodaje)
15. JUDr. Miroslav Vilimovský

Územní plán - věc veřejná

Ing. arch. Zdeněk Kindl
Zpravodaj č. 221/září 2013, str. 3

Zpracování a projednání nového územního plánu je poměrně složitý proces, daný stavebním zákonem. Jednotlivé fáze musejí mít přesný obsah a postup. Podílejí se na nich zpracovatel (odborně kvalifikovaný projektant), pořizovatel (městský úřad s externím odborným konzultantem), zastupitel určený pro spolupráci s pořizovatelem (v našem případě p. Jiří Zápal) a rozhodující kroky musí učinit zastupitelstvo města.

V tabulce najdete všechny důležité fáze přijímání územního plánu - od doplňujících průzkumů a rozborů projektanta přes zadání, návrh a jeho postupné projednávání a úpravy až po vyhotovení výsledné podoby územního plánu a schválení zastupitelstvem města. Zastupitelstvo rozhoduje i v průběhu pořizování, a to schválením projednaného a upraveného zadání a dále o vypořádání námitek a připomínek, uplatněných v rámci veřejného projednání.

Co je návrh zadání?

Už v rámci zveřejnění návrhu zadání a to je fáze, ve které jsme právě nyní, v polovině září 2013. Zadání je obecnější a strategický dokument. Naznačuje vhodné směry rozvoje, stanovuje problémy k řešení a omezení vyplývající z širších vztahů. Musí počítat i s nadřazenou (krajskou) územně plánovací dokumentací. V zadání ještě není řešeno využití jednotlivých ploch a pozemků – to je předmětem teprve následně zpracovaného a upravovaného návrhu územního plánu. Jeho úpravy vyplynou jednak ze stanovisek cca 30 dotčených orgánů, hájících veřejné zájmy podle jiných zákonů.

Návrh zadání, jehož zveřejnění a připomínkování právě proběhlo, byl doplněn samostatnou grafickou přílohou, vyplývající z průzkumů a rozborů projektanta. Grafika naznačuje problematiku rozvoje nových zastavitelných ploch. Jejich rozsah musí být v návrhu vymezen velmi uvážlivě, zodpovědně a je limitován, kromě příslušných předpisů nebo ochranných pásem, též kalkulací rozvojového potenciálu města. Grafická příloha zadání splnila svůj účel a došlé připomínky budou využity k úpravě zadání i při tvorbě návrhu, nicméně schvalovaná verze zadání bude pouze textový dokument, bez grafických příloh.

Kdy může veřejnost podávat další připomínky?

Jak je z tabulky zřejmé, veřejnost bude mít ještě několik příležitostí uplatnit připomínky a námitky, nyní už ale ke konkrétnímu řešení návrhu územního plánu. Pořizovatel s určeným zastupitelem i zastupitelstvo je budou vyhodnocovat a rozhodovat o nich.

První návrh, následující po schválení zadání, slouží především ke společnému jednání s dotčenými orgány a k uplatnění a zapracování jejich stanovisek. I tento návrh ale bude samozřejmě zveřejněn, s možností podávat připomínky. Nebude se ale ještě veřejně projednávat. Došlé připomínky vyhodnotí pořizovatel spolu s určeným zastupitelem. Do následné úpravy se zahrnou pouze připomínky nesporné a bezkonfliktní – ostatní bude „přesunuto“ do následné fáze.

Teprve fáze veřejného projednání umožňuje podávat námitky, kterými se společně s připomínkami bude zabývat a rozhodovat o nich zastupitelstvo města. Vzhledem k tomu, že lze očekávat podstatné úpravy návrhu na základě uplatněných námitek (za podstatnou se přitom považuje i jakákoli změna ve vymezení zastavitelných ploch), bude nutné veřejné projednání opakovat. S průběhem veřejného projednání a souvisejícími úpravami budou seznamovány i dotčené orgány. Ty se však mohou vyjadřovat pouze k měněným částem návrhu územního plánu.

"Mám sen" aneb Mníšek pod Brdy v roce 2023

Za radu města Ing. Petr Digrin, Ph.D.
Zpravodaj č. 221/září 2013, str. 3

„I Have a Dream…“ je citát Martina L. Kinga, který použil ve svém vizionářském projevu před padesáti lety. I já mám sen, vizi, a týká se našeho městečka.

Jak má vypadat Mníšek v roce 2023? A jak za dalších deset let, v roce 2033? Jak bude velký? Kolik bude mít obyvatel? Nemůžeme to vědět přesně, ale naši budoucnost můžeme ovlivnit každý den. A jsou vzácné příležitosti, kdy můžeme budoucnost města ovlivnit více, než kdy jindy. Ta příležitost nastala nyní a jmenuje se nový územní plán. Územní plán ovlivní naše město na desítky let. Takže – jaký si ho uděláme, takový jej budeme mít.

Můj sen, a myslím, že nejenom můj, ale i celé rady města a dalších občanů je jednoduchý - Mníšek by se neměl nijak dramaticky rozrůstat. I když si to mnozí majitelé velkých pozemků přejí, nechceme vznik dalších velkých developerských projektů. Žadatelé o velké změny v zastavěnosti v drtivé většině nežijí v Mníšku a vše je pro ně jen otázka peněz a podnikání. Mnohdy ale na náš úkor.

Podle nás by se město mělo spíše scelovat, urbanisticky a přirozeně nechat navazovat jednu část či lokalitu na druhou. Bez toho, aniž by se ničil osobitý charakter města, bez toho, aby se rozrůstalo o další desítky rodinných domů. Dobře víme a sledujeme, že tento koncept města mnohým žadatelům, a je jich více než tři stovky, příliš nevyhovuje. Přesto ho budeme prosazovat. Samozřejmě očekáváme, že pod záminkou naplňování „bohulibých cílů“ dojde ke střetům, nedorozuměním a různým snahám prosadit si to „svoje“.

My si ale přejeme město zelené, plné stromů a míst s přírodním charakterem. Město čisté, přehledné, s bezpečnými cestami, chodníky a silnicemi. Chceme město plné rodin, které zde budou doma.

Územní plán je věcí veřejnou. Pojďme budoucí společnost budovat společně. Děkuji.

Práce na přípravě nového územního plánu

Miloš Navrátil, vedoucí OKS
Zpravodaj č. 220/červenec 2013, str. 4

Město Mníšek pod Brdy je v počáteční fázi příprav nového územního plánu. „Ve výběrovém řízení Město vybralo zpracovatele územního plánu, kterým je architektonická kancelář Ing. arch. Zdeňka Kindla. Město obdrželo více jak 250 podnětů a nových požadavků od jednotlivých majitelů pozemků. Nyní se provádějí všechny zjišťovací práce a získávání podkladů, vč. socializace územního plánu,“ podává informaci radní Jiří Zápal.

„Město bude v celém průběhu pořizování aktuálně informovat veřejnost a organizovat tematická setkání a besedy s občany i vysoko nad rámec zákonného způsobu projednávání územního plánu. Město již oslovilo všechny občany města čtyřstránkovým dotazníkem. Do schránek se jich rozneslo více jak 6 tisíc. Položili jsme otázky, kterými chceme získat názory na slabé a silné stránky města“, uvádí starosta Petr Digrin a doplňuje: „Máme velký zájem oslovit i mladší generace. Společně se základní školou a jejím školním parlamentem jsme uspořádali seminář, ve kterém se děti, naši partneři, vyslovily ke třem základním otázkám – bezpečnost, veřejný prostor a zeleň - a měli jsme úspěch. Architekti si odnesli více jak sedm stránek podnětů.“

Jakmile bude nový návrh hotov, bude zveřejněn k připomínkám občanů, laické i odborné veřejnosti a současně bude rozeslán dotčeným orgánům a sousedním obcím k uplatňování jejich požadavků.

GEOPORTAL – nová služba městu a jeho obyvatelům

Miloš Navrátil, vedoucí OKS
Zpravodaj č. 220/červenec 2013, str. 5

Město Mníšek pod Brdy spustilo pro své občany novou službu – Mapový portál od firmy Geosense. Mapový portál je tzv. geoinformačním systémem (zkráceně GIS) a můžeme si jej zjednodušeně představit jako interaktivní mapu, respektive soubor map, který je propojen se širokou škálou informací. Jeho základní funkcí je zobrazování a vzájemné překrývání datových vrstev - map, schémat, plánů, provozů, inženýrských sítí, atd. - množství možných informačních vrstev je přitom téměř nekonečné.

Mníšecký Mapový portál byl navržen tak, aby jeho funkce co nejvíce usnadnily práci jak úředníkům města, tak i jeho obyvatelům. Kromě praktických služeb, jako je nahlédnutí do Katastru nemovitostí, lze portál využít i ke vzdělávání či hledání zajímavostí. Mapový portál od Geosense je zároveň navržen tak, aby byl uživatelsky co nejpřívětivější a jeho ovládání bylo intuitivní. Díky tomu se podobá klasickým internetovým mapám a i přes to, že obsahuje mnohem více informací, je práce s ním velice jednoduchá.

Mapový portál města Mníšek je pro občany dostupný na internetové adrese http://www.geosense.cz/geoportal/mnisek-pod-brdy/ a lze se na něj lze dostat přímo ze stránek města. Doporučujeme Mapový portál prohlížet v internetovém prohlížeči Mozilla Firefox, který je volně ke stažení.

Po otevření Mapového portálu se nám zobrazí ortofotomapa se základními ovládacími prvky. V levém horním rohu nalezneme tlačítka umožňující pohyb po mapě a její oddálení a přiblížení – tato tlačítka slouží pro práci s mapou. V levém spodním rohu je umístěno měřítko aktuálního mapového zobrazení, tlačítko generující trvalý odkaz na aktuální mapu a pole mapové přehledky, umožňující se rychle zorientovat při velkém přiblížení. V horní části obrazovky je dostupný panel nástrojů a v pravé části jsou umístěny mapové a informační vrstvy.

Jak jsme již zmínili, ovládání mapového portálu od firmy Geosense je velice jednoduché a slouží k němu panel nástrojů. První ikonou na panelu nástrojů (klíč) je „Přihlášení pro samosprávu“, které slouží pro vstup ke složitějším funkcím určeným pro samosprávu. Ty jsou dostupné pouze pro zaměstnance městského úřadu. Dalším tlačítkem je „Nápověda, hlášení problémů“, které zobrazí přehlednou nápovědu v případě, že byste si s ovládáním portálu nevěděli rady. Zde jsou popsány i funkce ostatních ikon na panelu.

Panel napravo potom obsahuje dvě hlavní záložky – Vrstvy a Moduly. V záložce Moduly nalezneme volbu pokročilého tisku, která umožňuje nastavit detailní parametry tisku mapy. Záložka Vrstvy poté obsahuje to, co činí Mapový portál geoinformačním systémem, tedy sadu užitečných mapových a informačních podkladů, které lze jednoduše zanášet do mapy. V současné době obsahuje Mapový portál, kromě podkladových map, také mapu historickou, katastrální, tematické vrstvy pozemků a budov, územní plán, čísla popisná a evidenční a pasport odpadového hospodářství. U každé vrstvy zároveň nalezneme ikonu „oka“, která umožňuje nastavit průhlednost jednotlivých vrstev. Můžeme tak díky tomu například porovnat historické a současné mapy či leteckou a klasickou mapu.

Záměrem městského úřadu je do budoucna mapový portál rozšiřovat o nejrůznější další informace, které budou sloužit jak občanům Mníšku, tak pracovníkům úřadu jako významný pomocník při výkonu činností spojených se samosprávou města.

Mapový portál byl pro město Mníšek připraven týmem odborníků ze společnosti Geosense. Vlajkovou lodí společnosti je právě geoinformační systém Mapový portál, díky kterému se stala jedničkou na trhu – Mapový portál využívá již okolo 1000 obcí z celé České republiky! O kvalitě produktů svědčí mimo jiné četná ocenění v soutěžích Zlatý Erb nebo Internet Effectivness Award a další. Úspěch dokládá i letošní odlet týmu Geosense do USA, kde pracuje v proslulém IT centru Silicon Valley na nových technologiích.

2012

Z rady a zastupitelstva města - výběr zpracovatele ÚP

Zpravodaj č. 216/září 2012, str. 2

V souladu se zákonem 137/2006 Sb. vybrala Rada města z došlých nabídek na zakázku „ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA MNÍŠEK POD BRDY“ nabídku Ing. arch. Milana Salaby. Dále RM schválila uzavření Smlouvy o dílo s uchazečem a vítězem soutěže a pověřila starostu podpisem výše uvedené smlouvy.

Územní plán - věc veřejná

Pavel Jeřábek, koordinátor projektu „Územní plán – věc veřejná“ (www.up-mnisek.eu)
Zpravodaj č.213/březen 2012, str. 12

Projekt „Územní plán – věc veřejná“, který podpořila Nadace VIA, je v této době prakticky ukončen. V době kdy píši tento článek, zbývá uskutečnit ještě přednášku RNDr. Václava Cílka „Nejen o Mníšku a Brdech“ (25. 2. 2012. od 16 hodin v MKS Mníšek pod Brdy). Některé děti ze ZŠ mají připraven program v minizoo ve Velké Chuchli. Ten pro ně připravuje environmentální středisko Lesů hlavního města Prahy. A potom již jen projekt vyhodnotit, vyúčtovat a odevzdat ho nadaci ke kontrole.

Základním cílem projektu bylo sebrat od široké veřejnosti podněty pro zadání na zpracování nového Územního plánu pro sídelní útvar Mníšek pod Brdy a také nabídnout základní informace, jak na základě naší legislativy nový ÚP vzniká a jaké postavení mají občané při jeho tvorbě – a to jednak ti, co žádají o změny či ti, jejichž pozemky budou novým ÚP dotčeny, jednak ti, kteří v obci žijí, mají tam své nemovitosti, ale nový územní plán jejich pozemky neřeší.

Podstatné je, že pokud se do příprav nového ÚP zapojí větší část veřejnosti, lze tak včas odstranit a najít chyby, které v pozdějších letech mohou vytvářet četné konflikty. Například podnikatelská činnost v obytné zóně, zástavba cenných ploch, zvýšený tlak dopravy na místní komunikace, nedostatek občanské vybavenosti oproti plánované výstavbě atd.

Tyto základní informace jsme se veřejnosti snažili nabídnout jak prostřednictvím semináře v mníšeckém kulturním středisku (16. 10. 2011), který odborně zajistila společnost Civitas per Populi, tak také bulletinem, který byl vložen do schránek většiny domácností v Mníšku (více jak 2 000 kusů).

V neposlední řadě - dost podnětů jsme získali při osobních setkáních na náměstí, kde jsme od veřejnosti sbírali podněty pro zadání ÚP. Neosvědčila se anketa a schránky na ni v obchodech Albert a Samoobsluha pod Skalkou. Děkujeme touto cestou vedoucím a pracovníkům obchodů, ale veřejnost této možnosti využila minimálně (cca 4 náměty).

Soupis všech podnětů od veřejnosti jsme předali v termínu na MěÚ Mníšek pod Brdy a veřejně je přístupný na www.up-mnisek.eu. Zároveň v této době dokončujeme druhý bulletin projektu, kde opět budou všechny podněty zveřejněny. Do projektu se zapojilo asi 1 % z obyvatel Mníšku pod Brdy (ti, co máme podchycené na seznamech projektu). Pro někoho zdánlivě málo, nicméně lze říci, že projekt umožnil oficiální cestou předat na městský úřad základní podněty, jak si občané představují další rozvoj Mníšku. Protože se jednalo zatím o sběr podnětů pro zadání, ve své podstatě to stačí. Nicméně na úřad byla také podána necelá stovka žádostí o změnu využívání pozemků (převážně změnu zemědělské půdy na stavební). Někde jsou to jen proluky, ale neoficiálně se hovoří i o větších plochách po okrajích obcí. Takže potom bude záležet jak na zastupitelích, co schválí a co ne, ale také na občanech, jak se do procesu projednávání nového územního plánu aktivně zapojí.

A na to, aby jejich přání, vize měly nějakou oporu v zákonech, nebude stačit jen 1 % obyvatel z Mníšku pod Brdy. To platí jak pro ty, kteří chtějí, aby se počet obyvatel Mníšku novou výstavbou zvýšil, tak pro i ty, kteří naopak si přejí dostavět současně již schválené plochy a věnovat prostředky města zejména na rozvoj občanské vybavenosti Mníšku. Aby toto městečko bylo především dobrou adresou, ne jen noclehárnou.

Projekt „Územní plán – věc veřejná“ je podpořen Nadací VIA z Fondu místních iniciativ.

2011

Nový územní plán a začátek školního roku

Dr. Petr Digrin, starosta
Zpravodaj č. 211/září 2011, str. 1

Těsně před prázdninami rozhodlo zastupitelstvo města o pořízení nového územního plánu. O tomto kroku se již hovoří několik let a skoro všechny strany, které v podzimních volbách před rokem kandidovaly, měly jeho tvorbu ve svém volebním programu. Jde o zásadní dokument města, podle kterého se bude rozhodovat možná dalších deset, patnáct let.

Co vlastně takový územní plán může ovlivnit a co znamená jeho změna v životě nás všech? Jeho tvorba a to, jaký bude, nebo spíše co bude obsahovat, mohou ovlivnit skoro každého. Především se bude rozhodovat o tom, kde se může stavět a kde ne, co se tam může stavět a co už nikoli. Určuje místa městské zeleně, ochranných zón pro přírodní prvky, místa, kde budou vznikat nové obchody a kde se bude likvidovat nebo třídit odpad. Určí, kudy povedou hlavní silnice, možná i to, kdo je postaví. Územní plán nastaví parametry pro stavbu nových rodinných nebo bytových domů, určí podmínky pro další rozvoj v území.

Je toho skutečně mnoho, co územní plán bude obsahovat. Podle tohoto dokumentu pak stavební úřad musí rozhodovat, kterou stavbu povolí a zdali splňuje požadované parametry. Věnujme tedy jeho tvorbě všichni dostatečnou pozornost, neboť výrazně ovlivní náš životní prostor.
Druhou neméně důležitou událostí byl samozřejmě začátek školního roku a nástup nových prvňáčků do tříd základní školy. Letos, podobně jako v minulém roce, otevřela škola tři první třídy. Je tu ale několik významných novinek.

Nejen, že všechny první třídy byly doplněny novým nábytkem, ale v rámci výuky se poprvé v historii zavádí i alternativní výukový systém. Ve dvou třídách prvňáčků probíhá výuka klasičtějším způsobem, ve třetí třídě se vyučuje podle vzdělávacího systému „Začít spolu“. Naše škola se tak zařadila k osmi školám ve Středočeském kraji, které vyučují v rámci svého vzdělávacího systému i tímto způsobem. Za jeho zavedení, které zcela jistě zvyšuje prestiž naší školy, patří dík paní ředitelce, rodičům prvňáčků této třídy i kolektivu pedagogů školy.

Na závěr bych všem pedagogům v Mníšku popřál úspěšný nový školní rok a jmenovitě pak našim učitelkám prvních tříd, paní Jaroslavě Čerešňové, Lence Veselé a Elišce Čerešňové.

Z rady a zastupitelstva města - výzva k podání nabídek na zpracování ÚP

Zpravodaj č. 211/září 2011, str. 2

RM schvaluje znění Výzvy k podání nabídek na veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou dle § 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, - Zpracování územního plánu města Mníšek pod Brdy.

Podávání žádostí o změnu v územním plánu!

Za radu města Petr Digrin, starosta
Zpravodaj č. 211/září 2011, str. 4

Dne 23. 6. 2011 rozhodlo Zastupitelstvo města o pořízení nového územního plánu města Mníšek pod Brdy. Oznamujeme tímto všem občanům města a vlastníkům pozemků a staveb na území města, že je možno do 31. 10. 2011 uplatňovat návrhy na pořízení územního plánu Mníšku pod Brdy podle § 46 odst. 1 stavebního zákona.

Do tohoto termínu je tedy možno předkládat i žádosti na změnu využití pozemků v Katastrálním území Mníšek pod Brdy, Stříbrná Lhota a Rymaně. Příslušné žádosti je možno písemně podat na podatelně Městského úřadu Mníšek pod Brdy, Dobříšská 56, 252 10 Mníšek pod Brdy.

Žádost by měla obsahovat:
1. identifikaci žadatele, zpravidla vlastníka (jméno, příjmení, bydliště, kontakty. V případě zastupování plnou moc)
2. identifikaci vlastníka nebo vlastníků pozemků (jméno, příjmení, bydliště, kontakty)
3. určení pozemků, nebo jejich částí, kterých se změna využití má dotýkat (seznam pozemků - čísel parcelních v příslušném katastrálním území, výpis z katastru nemovitostí např. z internetových stránek www.cuzk.cz a přiložený mapový list s pozemkem nebo jeho částí)
4. určení navrhované změny využití (například změna využití z „plochy zemědělského půdního fondu“ na „plochy individuální rekreace“ nebo změna využití z „plochy individuální rekreace“ na „plochy trvalého bydlení“ nebo jiné změny)

Z rady a zastupitelstva města - výběr pořizovatele ÚP

Zpravodaj č. 210/červen 2011, str. 2

RM na základě předložených nabídek vybrala pořizovatele Územního plánu města Mníšek pod Brdy, a to Ing. arch. Zdeňka Kindla.

Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
1	2	3	4	5	6	7
8	9	10	11	12	13	14
15	16	17	18	19	20	21
22	23	24	25	26	27	28
29	30	1	2	3	4	5

Výběr jazyka

Menu

Důležité odkazy

Navigace

Obsah

2015

2014

2013

2012

2011

2015

Aktuální stav přípravy nového územního plánu

Jak je to s tím naším územním plánem (část IV.)

Jak je to s tím naším územním plánem (část III.)

Rozhledna na Skalce

Rozhledna v Mníšku - nejenom krásná představa!

Rozhledna nad Mníškem - Stříbrnou Lhotou?

Jak je to s tím naším územním plánem (část II.)

Rozhledna na Skalce? Ano!

Rozhledna na Skalce?

K územnímu plánu: Proč má být vykácen lesík pod Skalkou?

Územní plán je připravován transparentně a nad rámec povinností

Několik poznámek k přípravě územního plánu

Územním plánem modelujeme budoucnost Mníšku

Informace pořizovatele k aktuálnímu stavu pořizování nového územního plánu

Nový územní plán – informace o stavu a principech pořizování

Územní plán – věc veřejná

2014

Územní plán – nové informace o průběhu zpracování územního plánu Mníšek pod Brdy

Nový územní plán – aktuální informace

Představili jsme již téměř dokončený návrh nového územního plánu

Jak pokračuje příprava nového územního plánu? Představíme návrh veřejnosti

Jaký je aktuální stav přípravy nového územního plánu?

Co a jak s novým územním plánem

2013

Společné prohlášení členů zastupitelstva města Mníšek pod Brdy k tématu spalovny v novém územním plánu města

Územní plán - věc veřejná

"Mám sen" aneb Mníšek pod Brdy v roce 2023

Práce na přípravě nového územního plánu

GEOPORTAL – nová služba městu a jeho obyvatelům

2012

Z rady a zastupitelstva města - výběr zpracovatele ÚP

Územní plán - věc veřejná

2011

Nový územní plán a začátek školního roku

Podávání žádostí o změnu v územním plánu!

Z rady a zastupitelstva města - výběr pořizovatele ÚP

Kalendář akcí

Vyhledávání